rozhovory
28. srpna 2007 v 23:51
Richard:Takže,Lorelai nemohla mít víc,něž kolik 8 nebo 10?Ale už měla v celé věci jasno.Podívala se mi přímo do tváře a řekla:"Až vyrostu vezmu si Tipa O'Neilla".Řeknu ti,skoro jsem měl infarkt.
Lor:Líbílo se mi to jméno "Tip".Zdálo se mi rozkošné,jako štěńátko nebo králíček.
Richard:Jsem moc rád,že jste se vzali a celkem se mi ulevilo,že Tip O'Neill nebude mým zetěm.A k příležitosti vašeho sňatku--vám srdečně blahopřejem.Také pro vás máme malý dárek.
Lor:Oh ano a přímo žadoní,abych ho otevřela.
Richard:Je to jen malí symbol připomínající tuto událost.
Chris:Děkujeme.
Lor:Děkujeme.Strašně se mi líbí,jak je to zabalené.
Richard:Na šťastný pár..
Lor:Oh no,ještě ne..
Richard:...na Lorelai a Christophera.
Rory:Slyšte,slyšte.
Emily:Na Lorelai a Christophera.
Lor:Ať žijí šťastně až do smrti.Okay,můžu to otevřít?
Emily:Ano Lorelai,můžeš otevřít svůj dárek.Pro Krista Pána,jsi jako delfín při krmení.
Lor.Wow.Víte já,j--Já--je to--je to tak,"wow".
Emily:Je to lept od Kiki Smithové.
Lor:Je to neobyčejné,tento kousek.
Chris:Wow.
Lor:Wow,že?
Emily:Jmenuje se to "vlčí dívka".
Richard:Baldwin,náš dodavatel,je veliký fanda Kiki Smithové.V New Yorku je teď velice moderní.
Chris:je to od vás opravdu štědré.
Richard:Bylo nám potěšením.Všechny páry by měli shromažďovat umělecké kolekce.
Lor:No,tohle je začátek naší sbírky...opravdu rázný.
Emily:Jsem tak šťastná,že se vám to líbí.Bloudili jsme kolem bez nápadu.
Lor:No,byl to skvělý nápad,mami.
Emily:Samozřejmě,že si dokážu přesdtavit,že je těžké jednat uvážlivě,když se rozhodnete z nenadání utéci.Všechno se změní,když se pár rozhodne utéci,že?Nic se neděje tradičním způsobem--například,rodiče se musejí dozvědět o svatbě své dcery,ze záznamníku.
Chris:Cože?Řekla jsi mi,že jsi jim to řekla.
Lor:Neřekla jsem,že byli doma,když jsem jim to říkala.
Rory:Mami,jsi takový srab.
Chris:Nechala jsi jim vzkaz na záznamníku?
Richard:Ano,to nechala.
Emily:Přijdu domů,zmáčku přehrát na záznamníku a co neslyším mezi zprávami od Lily Marguliesové o jejím fondu pro tarzanské děti a vzkazem z tenisového klubu,má vlastní dcera mi říká,hádej co--že je vdaná.
Lor:Mami promiň.Já prostě--
Emily:Proč o tom jen mluvit?Proč se o to nepodělit?
Lor:Ne,ne!Počkej,počkej!
Záznamník:Ahoj,jen jsem chtěla,aby jste věděli,že já a Christopher jsme se vrátili z Paříže.G.G. je v pohodě.A zakončili jsme to nějak,uh...vzali jsme se.Takže se uvidíme v pátek.Pa!
Emily:Není to pěkné?
Lor:Mami,vymaž to,prosím.
Emily:S největší pravděpodobností to neudělám.Tvůj otec a já si to ponecháme na věky.Budeme to mít jako dárek na památku,nebo připomínku."Pamatuješ si jak nám Lorelai řekla,že se vdala"?
Richsrd:"Ah ano,a jak to bylo přesně"?
Emily:"Myslím,že to bylo nějak takhle".
Záznamník:Ahoj,jen jsem chtěla,aby jste věděli,že já a Christopher jsme se vrátili z Paříže.G:G.je v pohodě.A zakončili jsme to nějak,uh..vzali jsme se.Takže--
Chris:To jehněčí je lahodné,Emily.
Lor:Kdo je pan "nejoblíbenější usměvavý zeť"?
Emily:Jsem ráda,že ti chutná,Christophere.Můj řezník si to nechal přivézt z Nového Zélandu.
Lor:Letělo to první třídou,doufám.
Chris:Věčeře je velice příjemná.
Rory:To je.
Richard:To by taky měla být.Máme důvod k oslavě.
Emily:Ano,to máme.Když o tom mluvíme,rozhodli jsme se,že bychom pro vás uspořádali svatební večírek.
Lor:Oh,to je opravdu milé.
Chris:Velice milé.
Lor:Velice milé,mami,ale víš..vůbec to není nutné.Podívej už jste nám dali "Vlčí dívku"to je něco ,ah?To už by stačilo ne?
Richard:Trváme na tom.
Lor:Tati,ale my už jsme se vzali.Není už trochu pozdě?
Emily:Ne,ale bŕzy už bude.Musíme to dát do pořádku.
Richard:Nechceme aby to vypadalo,že je to něco,za co se stydíme.Když neuspořádáme večírek,kdo ví co si budou lidé myslet?
Lor:Proč nám neuspořádáte večírek k výročí?Třeba k desátému?Nebylo by to hezké,miláčku?Jaké je desáté výročí--bronzové,pískovcové,dřevotřískové?
Rory:Vlastně,je to cínové.
Emily:Ale to není k desátému výročí.
Lor:Což vám dává spoustu času na planování.Cínové?
Rory:Prostě mě to napadlo.
Emily:Lorelai,měla bys oslavit svou svatbu.
Lor:To jsme udělali.Slavili jsme--hned poté,co jsme se vzali,vyjeli jsme si a měli jsme parádní jídlo,že?
Chris:Měli jsme parádní jídlo.
Lor:Jo,měli jsme čokoládovou šlehanou pěnu,para likér a sýrovou mísu.
Emily:Sýrovou mísu?A od kdy je kus fermentovaného mléka vhodným jídlem-pro oslavu svatby?
Lor:Podívej mami,jsme spokojení.Opravdu,dobře jsme to oslavili.
Emily:Ale co my?
Lor:Hej,jestli chceš ty a táta večírek,nemám s tím problém.Kup nějaký nafukovací domek za 40 dolarů.To je skvělé.Pomějte se.
Emily:A co Rory?
Lor:Co Rory?
Emily:Rory,teď mi řekni,myslíš si,že by se měla tahle svatba řádně oslavit?
Rory:NO...vlastně Ano.Myslím si,že by to mohlo být hezké.
Richard:Christophere?
Chris:No,mohla by to být zábava.Nejsem jeden z těch,kdo by odmítl koktejl zdarma.
Emily:Lorelai?
Lor:Okay,potom,pojďme slavit.Pojďme mít večírek.
Emily:Báječné.Jestli zamluvíme Harbor Club,nemůžeme mít víc než 400 hostů.Takže Lorelai,potřebuju od tebe seznam hostů tak brzy,jak jen je vůbec možné--od tebe také,Christophere.
Lor:Můžu ti dát můj seznam okamžitě.Je to Chris,Rory,Logan--jestli ho tam Rory chce--Sookie,Jackson,Michel.
Emily:To je vše?Můžeš pozvat více lidí.Je to tvůj den.
Lor:To byl můj seznam.
Emily:Proč nepozveš pár tvých kouzelných přátel ze Stars Hollow?
Lor:To je v pořádku,mami.
Emily:Kravaty budou dobrovolné,jestli to pomůže.
Lor:Není to proto,že by neměli kravaty.
Emily:Dělej jak myslíš.A teď co si myslíš--smyčcové kvarteto nebo něco více zábavného,jako swingová kapela?
Lor:Dobré ráno.
Chris:Dobré ráno,mamdam Defarge.
Lor:Dobré ráno pane "Pamatuju si ze školy všechnu látku z literatury."
Chris:Může se pan "dlouhá věta složená z navzájem ladících slov "zeptat,jak dlouho to bude trvat?
Lor:Nejsem si jistá pane "Nechápu,že víc otravné než říkat mi to je fakt,že to chci dělat".
Chris:Podívej se na sebe,pleteš jako vdaná,paninka,to je obrázek domova.Tak co bude k snídani,Marto Stewartová?Ztracená vejce?Borůvkové vdolečky?Oh,budeme mít čerstvě vymačkaný pomerančový džus?Protože pak bych velice ocenil,kdybys přecedila dužinu.
Lor:Jo,nachystám ti tvou přecezenou dužinu přímo tady.
Chris:Takže,co to vlastně pleteš?
Lor:Nezáleží na tom,co pletu.Pletu abych pletla.
Chris:Někdo nám tu filozofuje.
Lor:Ne,někdo nám tu trénuje pro pleteton.A jsme zavázáni klubkem,takže pracuju na rychlosti.
Chris:"Pletoton "?
Lor:Jo.Neslyšek jsi o pletotonu?
Chris:Neslyšel jsem o pletotonu.Chceš něco?
Lor:Jo.Ztracená vejce a trochu pomenčové džusu s dužinou.
Chris:Co takhle kafe?
Lor:Prodáno.Takže,pozítří pořádáme,pletoton,abychom nasbírali naopravu staromuddského mostu.
Chris:Co je s tím mostem?
Lor:No,opravili jsme ho před pár lety,ale teď zařal znovu hnít.
Chris:Oh,ano?
Lor:Jo.Je to opravdu zlé,opravdu,protože byl božský.Všichni jsme ho milovali.Byl masivní a pevný,vyrobený z těch nádherných japonských javorů--později se ukázalo,že je to přesně ten druh dřeva,který přitahuje brouky,a nemluvím tu o invazi brouků britského původu.Mluvím o broucích,kteří jí rádi dřevo.Takže teď ho hodláme vyrobit z méně delikátního dřeva.
Chris:Ah,tak jak jde trénink?Začínají se tvé prsty zocelovat a svalnatět?
Lor:Mé prsty jsou v pohodě.Tyhle jehlice.Stále vynechávám očka,protože jsou kluzké.Potřebuju neklouzavé jehlice.
Chris:Vyrábí se neklouzavé jehlice?
Lor:Nevím.Víš co,půjdu do města a podívám se,jestli je někdo neprodává.
Chris:Oh,ano?Půjdu taky.
Lor:To je v pořádku.
Chris:Ne,ne.Měl bych jít na chvíli na vzduch.
Lor:Jo,ale mám ještě nějaké vyřizování.Plus,musím ještě do čistírny.
Chris:Takže?
Lor:Takže tě nechci vystavovat té šílené Lizzie z čistírny.Je opravdu ostrá,víš.Začne nadávat na--
Chris:Proč nechceš,abych s tebou šel do města?
Lor:Oh.No,víš...Chci jen dát lidem čas...aby si zvykli.
Chris:Na?
Lor:Tebe a mě.Prostě chci jen být vůči nim citlivá,víš?Nejsi ten,za koho tě pokládali,a já--Jen nechci,aby ta svatba vypadala unáhleně.Chci jim to trochu usnadnit.
Chris:Proč si nechtěla nikoho z nich pozvat na tu oslavu tvé matky?
Lor:Ne.No jo,ale z 90% jsem nechtěla,aby se museli srovnávat s tančením salsy a peabodys a se sandborns.Ale z 10% je to asi tím,že nechci aby to vypadalo,že se tou svatbou vychloubáme.
Chris:Pozváním na večírek?
Lor:Prozatím.Prostě nechci aby to vypadalo,že se předvádíme,víš?Chci jim dát čas,aby si zvykli.
Chris:Nezvyknou si,pokud mě nikyd neuvidí.
Lor:Jo.Máš pravdu.
Chris:Jdeme.Jdeme na procházku.
Lor:Okay,na procházku.Ne na vykráčenou.
Chris:Ano,slibuji že udržím svou slepičí chůzi na absolutním minimum.
Lor:Nemám ráda kořeněné pivo.
Chris:Ne?
Lor:Ne bez bublinek.Chceš to?
Chris:Tvé ocucané dum dum?
Lor:Není to ocucané,je to starobylé.
Chris:Ale stejně to bylo od Lizzie milé.
Lor:Panečku,15 minut mluvení o perchloroethylenu?Zasloužili jsme si tyhle dum dum právem a na druhou.
Babett:V pořádku,hladce a obrace,jako cihly a malta!
Lor:Ahoj,Babette!
Babett:Oh,ahoj!Pokračujte s těmi žebrovitými očky.Jak se máš,drahoušku?Ahoj,Christophere.
Chris:Jak se daří,Babette?
Babett:Gratuluji vám k té věci se svatbou.Objala bych vás,ale mám plné ruce,takže jsem se tajně vzali.
Lor:Jo.Byli jsme v Paříží a tajně jsme se vzali.
Babett:To je chytré,tajně.Chytré.Kdo stojí o ty potíže s opravdovou svatbou,že?
Lor:Jo.
Babett:Jo.Všechno to plánování a povyk,tolik stresu.
Chris:Přesně.
Babett:A k tomu ty šaty.Proč by chtěl někdo kupoval šatyveliké a drahé svatební šaty,které by si mohl vzít jen jednou?Kromě mě.Já na sobě měla své dvakrát.Ale jednou to byl na Halloweena.Byla jsem Chuckyho nevěsta.
Chris:Oh,ano?Šel Morey za Chuckyho?
Babett:Huh,ne on šel za výstředního piráta!Takže,vítej ve Stars Hollow!
Chris:Děkuju.je hezké tu být.
Babett:Hladce a obrace.
Patty:Lorelai,Christophere,tady jste.
Lor:Ahoj Patty.
Patty:Omlouvám se,že jsem vám tohle nedala dřív.Součást mé práce,jako městské sociální pracovnice je vítat tímto vozíkem všechny novomanžely ve Stars Hollow.
Chris:Podívejme se na to všechno.Mockrát vám děkujeme.
Patty:jen pár drobností od městských obchodníků na uvítanou.
Chris:Tohle je fakt bezva.nevěděl jsem,že se uvítací vozík stal skutečností.
Patty:Jo.No...tak tady to máte.
Chris:Oh,fantastické děkujeme.
Lor:Děkujeme,Patty.
Patty:Tak,jak si zvykáte ve Stars Hollow,Christophere?
Chris:Oh,je to tu fantastické.
Patty:Vsadila bych se,že tu umíráte nudou.
Chris:Ne,ne.Vůbec ne.
Patty:Není tu žádný noční život.Světaznalý muž,jako vy se tady musí cítit jako spoutaný.
Chris:No,mé diskotékové dny jsou z větší části za mnou.
Patty:no,už bych měla běžet.Užijte si ten vozík.
Chris:Děkujeme.
Lor:Pa,Patty.
Chri:Chceš řídit?
Lor:Ne.To je v pořádku.
6. srpna 2007 v 23:29
Lor:Halo?
Luke:April je opravdu nemocná a já nevím,co mám dělat.Má horečku a bolí ji na břiše.A je opravdu bledá,tak--
Lor:Okay.Zpomal.Zvracela?
Luke:Ne.
Lor:Snědla něco špatného?
Luke:Ne,nejedla nic po celý den.
Lor:Aw,kde jí to bolí?
Luke:Drží se na straně.
Lor.Na které straně?
Luke:Na pravé strańě.Vypadá to,že se to zhoršuje.
Lor:Oh,víš mohl by to být slepák.
Luke:Slepák--opravdu?
Lor:Ano,bude to v pořádku,ale měl bys j vzít hned do nemocnice,okay?Vezmi ji ke svatému Josephovi.
Luke:Okay.Okay.
Lor:Ahoj.
Luke:Oh,ahoj.
Lor:Jak se má?
Luke:Dobře.Byl to slepák jak jsi říkala.Ale je v pořádku.operace šla velice dobře.Vyoperovali to.A bude v pořádku.A já už ji budu moct brzy vidět.
Lor:Dobře,dobře.
Luke:Jo.Nemusela--víš nemusela jsi chodit,ale stejně děkuju.
Lor:není nic horšího,než odvést vlastní dítě na pohotovost.Víš,pomatuji si když měla Rory otravu jídlem a oni ji museli napojit na přístroje a ona vypadala tak malinkatá a vystrašená.Cítila jsem,jako by na přístrije napojili mě.
Luke:Jo,byl jsem úplně bez sebe,strašně mě vyděsila.V jeden moment jsem strašně panikařil,přemýšlel jsem nad tím,že bych jí mohl dát své slepé střevo,kdyby se dalo nějak transplantovat.Ale byl jsem fakt trošku mimo.
Lor:no,jsem šťastná,že bude v pořádku.
Luke:Jo,bude v pořádku.
Doktor:Pan a paní Nardiniovi?
Luke:Oh,ne.Jsem Luke Danes,Aprilin otec.
Doktor:No je z toho téměř venku,vy a vaše žena můžete jít dovnitř a podívat se na ni.
Luke:Ne,ona není má..
Lor:Ne,já nejsem,uh..
Doktor:Oh,omlouvám se.Jen jsem to odhadl.Takže,chcete jít oba dovnitř..
Luke:Tak já asi...
Lor:Běž.
Doktor:Okay.
Lor:Okay.
Luke:Pa.
Logan:Zdravím.
Lor:Ahoj.Omlouvám se.Zabzučla bych,ale viděla jsem poslíčka,jak šel dovnitř,tak jsem proklouzla s ním.Řeknu ti,že ve 4-F jí dnes opravdu dobře.Můžu dál?
Logan:Oh,jo.Samozřejmě.Pojďte dál.
Rory:Co tady děláš?
Lor:No,já jen--chtěla jsem tě vidět.
Logan:No,musím ještě oběhnout a zařídit pár věcí.Rád jsem vás viděl,Lorelai.
Lor:Děkuju já tebe taky.Hádám,že tvůj mobil není rozbitý,že?
Rory:Moc se mi nechtělo mluvit.
Lor:Já,vím.Poslyš,vím,že jsi naštvaná.Já vím,že to vypadá náhle,jako bychom to ani nepromysleli.A možná to bylo trochu impulzivní.Ale na druhé straně,bylo to ve vývoji 20 let.
Rory:Kvůli tomu nejsem naštvaná.Jsem šťastná,že jste se vzali.
Lor:Jsi šťastná?
Rory:Ano,jsem--mámz vás radost.Je to báječné.
Lor:Jo?
Rory:Jo.Báječně se k sobě hodíte.Milujete se.Víš,je to jako dětský sen že?Rodiče se k sobě vrací.Ale já tam nebyla.
Lor:Nebyla jsi tam.
Rory:Měla jsem tam být,když jste se brali.
Lor:Ano,měla jsi tam být.
Rory:Jak by asi bylo tobě,kdybych se vdala a tys tam nebyla?
Lor:Příšerně.Cítila bych se příšerně.
Rory:Já se cítím příšerně.
Lor:Podívej.Omlouvám se.Já--Samozřejmě,že jsem chtěla abys tam byla.
Rory:Mohla jsem tam být.Stačil by jeden telefon.Mohla jsi zvednout sluchátlo a říct ,"přijeď do Paříže" a já bych přijela do Paříže.
Lor:Já to vím a udělala jsem to.Chtěla jsem ti zavolat.Ale pak jsem přemýšléla,kdybych ti zavolala,chtěla bys to všechno vysvětlit a já bych to musela vysvětlit.A pak bych to možná rozmluvila asama sobě.Víš,po tom všem co se stalo se zásnubami,už jsem nechtěla debatovat.Nechtěla jsem nic vysbětlovat.Prostě jsem to chtěla udělat,protože jsem si tím tak jistá,Rory.Jsem si tak jistá,že je to správná věc.opravdu jsem se chtěla vdát za tvého otce a nechtěla jsem nikomu vysvětlovat své důvody.Chtěla jsem to udělat.
Rory:Nezkoušela bych tě zastavit.Nezkoušela bych ti to rozmluvit.
Lor:Ne?
Rory:Ne.Jediná věc,kterou bych asi řekla,že by jste se mohli přijet vzít do Spojených států,takže by jste si mohli pozvat pár blízkých přátel,jako Sookie a Jacksona,možná babičku a děděčka,G.G.Nebo by jsme mohli zkusit chvíli bydlet,třeba šest měsíců,na zkoušku.Jo,rozhodně bych ti to zkoušela rozmluvit.
Lor:Ph,je mi to tak líto.
Rory:Ne,to nemusí.Víš mám z tebe a táty opravdu radost.Je to ohromné.
Lor:Je to ohromné.
Rory:Vzali jste se.
Lor:Já vím.
Rory:To je něco.
Lor:To je něco.Je to veliká změna.Ale mezi námi dvěma se nic nezmění.Nechci,aby ses cítila divně.
Rory:Okay.
Lor:Samozřejmě tvůj táta chce koupit plochou obrazovku do každé místnosti v domě,ale tvůj dům je stále tvým domem.Tvůj pokoj,je stále tvým pokojem,ačkoli jsme mluvili o tom,že tam dáme postel na kolečkách pro G.G,takže to bude trošku t vůj a trošku G.Gin pokoj.Ale nemusí to tak být.
Rory:Ne,nevadí mi postek na kolečkách.¨
Lor:Fakt?
Rory:Jo,miluju dobrá kolečka.Povozím pak G.G.Hej nevzala sis tátovojméno,že?
Lor:Ne.Ne "Haydenová"ne.Nechco být paní Haydenovo planetarium do konce života.Jsem Lorelai Gilmorová,okay?Lorelai Gilmorová bez toho Gilmorová je jako..Gil,víš prostě míň.
Rory:Okay.
Chris:Co to děláš?
Lor:Ahoj.Promiň.Omlouvám se nechtěla jsem tě vzbudit.
Chris:Pak bys asi neměla stěhovat nábytek kolem půlnoci.
Lor:omlouvám se.
Chris:To je v pořádku.Kdy ses vrátila?
Lor:Před půl hodinou.
Chris:Jak je April?
Lor:Vzali jí slepé střevo,ale bude v pořádku.
Chris:Dobře.
Lor:Viděla jsem Luka.
Chris.Bylo to v pořádku?
Lor:Bylo to fajn.
Chris:Dobře.Je fajn,že sis vyšla.
Lor:Ale pak jsem odjela za Rory.
Chris:Jo?
Lor:Jo.
Chris:Jak se má?
Lor:Má se dobře.Mluvily jsme a má se dobře.
Chris:Dobře.
Lor:A má velikou radost z toho,že jsme se vzali.
Chris:Věděl jsem,že bude mít.
Lor:Hej,přemýšlela jsem o tom pokoji.A myslím,že bychom tu měli vymalovat a nechat G.G. vybrat barvu.
Chris:Vybere si růžovou.
Lor:Růžová tu bude vypadat skvěle.No tak,pojď mi pomoc tohle vystěhovat.
Chris:Okay.Hej,když jsem byl nahoře,dostal jsem nápad.Co bys řekla na plochou obrazovku v ložnici?
Lor:V ložnici?
Chris:No tak.
Lor:Ne!
Chris:Přemýšlej o tom!
5. srpna 2007 v 0:43
Lor:To jsem já a tvůj táta,jsme doma.Nevím,jestli jsi náhodou nezapoměla,ale byli jsme v Paříži a letěli jsme přes moře moří jen abychom tě znovu viděli.A tak bychom tě opravdu rádi viděli--dnes,v noci-T.B.J.J.M.okay?Tak,mi prosím zavolej,zavolej mi zpátky.D.N.T.B.J.J.M--dříve než tak brzy jak jen můžeš.Okay,zlatíčko,zavolej mi.Zavolej mi.Zavolej mi.Zavolej.Okay.Pa.
Chris:Okay,to byl tvůj poslední telefon.Odstřihnu tě.Zavolá ti až se probudí.Teď si sedni.Potřebuju,aby ses soustředila.Soustředíš se?
Lor:Ano,soustředím se.
Chris:Jsi úplně soustředěná?
Lor:Jo,modrá obloha,zelená tráva,výhled tak daleko jak jen je možné.
Chris:Dobře,protože chci aby sis představila,něco na tuhle stěnu,vodopád.Víš,jako jeden z těhle vodopádů na stěnu--jsou opravdu uklidňující.
Lor:Buch--
Chris:Cože?
Lor:To je zvuk mé zavírající se mysli.Ale no tak,mohli bychom mít sofa přímo tady,stačilo by se opřít a poslouchat--bylo by to jako žít na Hawaii.
Lor:Myslíš to vážně-sofa?
Chris:Jemná kůže,nastavitelná opěrka.A víš co ještě by bylo úžasné?
Lor:Nemít sofa?
Chris:Plochá obrazovka tady--vysoké rozlišení,denní a noční režim.A víš co ještě?Jedna z těch elektronckých ryb--jak tomu říkají?Velkohubý mluvící Billy?Mají pravdu.Když jde někdo kolem,začne si zpívat písničky jako "Don't worry be happy" a "Take me to the river".
Lor:Žertuješ?
Chris:Jo,to víš,že žertuju,až na tu plochou obrazovku.Tu potřebujeme.
Lor:Ne!Raději bych měla velkohubého mluvícího Billa.
Chris:Proč nechceš plochou obrazovku?
Lor:To je tak "potkáme George Jetsona,jeho chlapce,Elroye"--Leroye?
Chris:Elroye--to není.Podívej,líbí se mi kouzlo malého města.Jsem rád,že jsem se sem přestěhoval,můžu sedět na veranděa říct pošťákovi zvesela-jak se vede?
Lor:Opovaž se.
Chris:Ale má to hranice.Nebudu dláždit chodník,dělat vlastní máslo nebo sledovat televizi z roku 1976.
Lor:Co?tahle holka máovládač s 19-ti tlačítky.
Chris:Teče vám tu voda,že?
Lor:Jen tak tak.
Chris:Oh,ty můžeš říkat "jen tak tak",ale já nemůžu říkat "jak se vede".?
Lor:Život není fér.
Chris:Jakto,že ti vadí obří plochá obrazovka?Vždyť ty miluješ televizi.
Lor:Ano,ale to,že něco miluju,neznamená,že to chci mít obří.Miluju hrozny,víš,ale nechci sedět a okousávat jeden obrovský hr--ne to,by byla legrace.Halo?
Rory:Ahoj.Vítejte doma.
Lor:Konečně!Volala jsem a volala.
Rory:Jo,já vím od 5 ráno.
Lor:No,to je pařížský polední čas.
Rory:No,pak bys asi měla zavolat své pařížské dceři,protože ta americká ještě spala.
Chris:Ahoj,zlato.
Lor:Táta říká ahoj.
Rory:Ahoj tati,jaký byl výlet?
Lor:Um,řeknu ti všechno když přijdeš dnes večer na večeři.
Rory:Nemůžu dnes večer přijít.
Lor:Co když budeš muset.
Rory:Dnes večer mám hodinu.Můj učitel literatury se mě snaží zabít.
Lor:Vidíš,to jsou důvody navíc proč tam nechodit.Vážně,zní nebezpečně.
Rory:Přijedu přes víkend.
Lor:Ne,Rory,musí to být dnes.
Rory:Proč?
Lor:U-h..š-šneci.
Rory:Šneci?
Lor:M-my..tvůj táta a já jsme sebou přivezli šneky.
Rory:Jako k jídlu?
Lor:Ano a jestli je dnes neuvaříme,zkazí se.
Rory:Mami.
Lor:Je to pravda.Musí to být dnes,prosím.
Rory:Fajn.Budu tam.
Lor:Dobře!
Rory:Jdu zpátky do postele.
Lor:Oh,cože v jednu odpoledne?Líná holko.Má pařížská dcera je taková karieristka.je vzhůru už celé hodiny.
Rory:Uvidíme se večer.
Lor:V pořádku,přijde.
Chris:Šneci?
Lor:No,zkrátka-proč ne když to zabralo.
Chris:Tak jsi řekla-šneci?
Lor:No,musela jsem něcoo říct.
Chris:No,alespoň máme nějaký plán.Posadíme ji do kuchyně,nakrmíme ji šneky a řekneme,že jsme se vzali.
Lor:Oh,můj bože.Je mi hrozně,že o tom neví.
Chris:No,dozví se to dneska,až jí to řekneme.
Lor:Jo.
Chris:Lor?
Lor:Jo.
Chris:Bude šťastná.Její rodiče se právě vzali.To je sen.
Lor:Jo.Možná bych jí to měla říct o samotě.
Chris:spolu--to jsme schválili.Uděláme to společně.
Lor:Jo máš pravdu,máš pravdu.Jen jsem byla zvyklá,že jsem na všechno sama.Budu se cítit líp,až se to dozví.
Chris:Dozví se to dnes večer...
Lor:Jo.
Chris:Se šneky.
Lor:Teď musíme sehnat šneky.
Chris:Seženeme šneky.
Lor:Kde seženeme šneky?
Chris:Možná u Dooseho
Lor:U Dooseho nebudou šneci.
Chris:Potom musíme do sámošky--obchodu.Seženeme šneky.
Lor:A recept.
Chris:recept bude u šneků v obchodě.
Lor:Opravdu?
Chris:Jo.
Lor:Dobře.
Rory:Ahoj?!
Lor:Zlatíčko!Oh,ahoj!Takhle to děláme u nás.
Rory:Ale samozřejmě.Ahoj,tati.
Chris:Ahoj,zlato.
Lor:Pojď.Dovnitř.Dovnitř!
Rory.Co to máš na sobě?
Lor:Slyšela jsem,že se tomu říká zástěra.
Rory:Zajímavé,proč to máš na sobě?
Lor:No,protože jsem vařila šneky..
Rory:Děláš si legraci?
Lor:Vařila sem šneky zalité šnečí omáčkou.
Rory:Opravdu je dělala?
Chris:Opravdu.
Lor:Říkala jsem ti přece,že je udělám.
Rory:Jo,ale myslela sem,že to byla jen zástěrka.
Lor:Zástěrka za co?
Rory:Zástěrka za "objednám pizzu".
Chris:Pojď,sedni si,sedni.
Rory:Tak jaký byl váš výlet?
Lor:Oh,ne.Nejdříve sklenku vína..odjeli jsme do Chateau Du Nozet v Loireském údolí a tohle je Pouilly Fumé.Mělo by to být jedno z nejlepších vín z celé země,a poté co jsme vyzkoušeli deset variant--všimni si slova Varianta.
Rory:všimla jsem si.
Lor:..věř mi,nutí tě to jim věřit.
Chris:na konci výletu jsme byli opilí,koupili jsme bednu.
Rory:super,byli jste ve vinotéce?Co dál,kde jste ještě byli?
Lor:Um,tady.Ochutnej šneka.
Rory:Uh,ne.
Lor:Prosím:No tak.Já jsem to dělala.
Rory:Ty jednoho zkus.
Lor:Jsem plná,chutnala jsem celý den.
Rory:vidíš,a já zase měla na oběd brouky a ještěrky,takže jsečm plná taky.
Chris:Jasně,víte co?Jednoho ochutnám.
Rory:Jsi si jistý,že nechceš citrón a sůl,že bys to udělal stejně jako s tequilou?
Chris:Jsem v pohodě.Dobře,jste připravené?Jeden,dva...
Rory.takjak to chutná?
Lor.No?
Chris:Trochu jako gumový medvídek.
Rory:Vzdávám to.Tak,co dál?Řekněte--ve Francii.
Lor:Okay,teď to příjde.Um..když jsme byli ve Francii,tvůj táta a já--vzali jsme se.
Rory:Cože?
Lor:Vzali jsme se.
Rory:Vzali jste se?
Lor:Vzali vzali.
Rory.Opravdu?Wow,wow.Um..hej,gratuluju.Je-je to..je to báječné.
Chris:Děkujeme,jsme tak nadšení.
Rory:Um.jak?Kdy?
Chris:Před dvěma dny v Giverně.Je to asi hodinu od Paříže.Monet tam měl své dílo,ve kterém namaloval vodní Lilie.
Rory:Takže vy jste se tam jentak odjeli vzít?
Lor:Oh ne,tak abychom,se prošli kolem,viděli ty lilie.A um,potom začalo pršet a byl tam malí kostelík,a uh...
Chris:Bylo to tak krásně a my jsem byli tak šťastní a vzali jsme se.
Rory:Wow.
Chris:Ceremoniál byl ve francoužštině takže je jen 90% pravděděpodobnost,že jsem se opravdu vzali.Je tam 10% pravděpodobnost,že jsme získali velice drahý papír.
Rory:Wow.Wow uh..oh-mám--mám z vás velikou radost.
Lor:Opravdu?
Chris:vidíš,potřebujeme šampaňské.Máme šampaňské?
Lor:Uh ve chladí-chladícím boxu v garáži,možná.
Chris:Okay,hned se vrátím.
Lor:Okay!Tak?
Rory:Co?
Lor:Tak co si myslíš?
Rory:Co tím myslíš?
Lor:Myslím tím,cosi o tom myslíš?
Rory.nevím,mami.Nemůžu uvěřit,že jsi to udělala.
Lor:Jsi naštvaná?
Rory:Ano,jsem naštvaná.
Lor:Rory...
Rory:Prostě přestaň,jo?Přestaň.
Lor:Okay,ale..
Rory:nemůžu to teď tady řešit.Protože se táta za chvíli vrátí a já prostě nemůžu.
Lor:Okay.
Chris:Myslím,že tohle už je poslední oblečení.
Lor:Ah,jo?Aah.pojď sem.Co je to?
Chris:Co?To je košile.Co je na tom?
Lor:Začneme s barvou.Je to broskvové.
Chris:Vypadám dobře v broskvové.
Lor:Přesně tak.Muži co si kupují broskvové košile si je kupují proto,že si myslí,ýe vypadají v broskvové dobře,což znamená,že nad tím opravdu přemýšleli,což znamená,že jsou posedlí svým vzhledem!
Chris:Nejsem posedlý svým vzhledem!
Lor:Dámy a pánové,máme tu broskvovou košili.
Chris:Oh,prostě nech mé věci být.
Lor:Oh,můj bože.Ty jsi sprostý zloděj.
Chris:Co prosím?
Lor:Ty smradlavý,ulhaný,smradlavý,ošuntělý,sprostý zloději!
Chris:Co?
Lor:Tohle je moje "Police" triko.Hledala jsem ho 22 let.Ptala jsem se tě,jestli ho nemáš.Dívala jsem se ti přímo do obličeje a ty jsi to popřel.
Chris:Lhal jsem.
Lor:Oh,ty jsi lhal!Ty jsi lhal!Víš vůbec jak dlouho jsem ho hledala?!Dny a dny!A pak jsem obvinila matku,že se ho zbavila.A ona řekla,že ne.Panebože,já jsem jí nesnášela.Oh můj bože,mohla jsem mít překrásný vztah s matkou,kdybys mi neukradl to tričko.Jen se směj,kámo,protože ti říkám že ted se budu smát já.Raději by si se měl zvyknou,že to triko budeš vídat,protože si hodlám vynahradit těch 22 let,kdy jsem ho nenosila.Kam si myslíš,že jdeš?
Chris:Nesu tyhle věci do Roryina pokoje.Vlastně,teď už je to asi pokoj G.G..Wow,to je divné,co?
Lor:Opravdu,divné.
Chris:Veliká výhoda--je to blízko u kuchyně.Nevím proč,aůe G.G.po tom neskutečně toužila.
Lor:Proč?Dával jsi jíst,ne?
Chris:Věděl jsem,že jsem na něco zapomínal.
Lor:Co to děláš?
Chris:Jen zkouším jak je to těžké.Myslel jsem,že bychom to mohli přesunout do garáže,a dát sem G.G barevný stolek.
Lor:Nebo bychom to tu mohli nechat.
Chris:Ne,G.G to nebude potřebovat ještě léta..Oh,víš nad čím jsem přemýšlel?Postele na kolečkách.
Lor:Postele na kolečkách?
Chris:Pro Rory,když přijede na návštěvu.
Lor:Uh,ókay.Momentík.Promiň.Zpomal.
Chris:Proč?
Lor:Já prostě..nechci měnit Roryin pokoj,aniž bych to s ní probrala.
Chris:Nebude jí to vadit,promuje na jaře.
Lor:Správně a spoustu lidí se po promoci vrací zpět domů,kde potřebují svůj stůl.
Chris:Lor:
Lor:Co jen jsem realistka,okay?Nebude z ní incestiční bankéřka víš.Bude z ní novinářka a ti dostávají mizerný plat.
30. července 2007 v 22:13
Chris:Takže,lekce...Jak se řekne zavřeno...?
Lor:Víš,po tom,co jsem tu ceduli viděla v sedmi různých restauracích,už to není ani trochu informativní--je to výsměch.
Chris:Tohle místo vypadá hezky,taky.
Lor:Už ten zvuk toho slova--Fermé.
Chris:Půjdeme se podívat za roh.
Lor:Má to posměšný tón."Ha ha fermé".Slyšíš to?
Chris:Slyším ženu,která trpí přeludy z hladu.Tak pojď..
Lor:Vidíš,proto jsou francouzi tak hubení--protože nemají žádné dlouze otevřené restaurace.
Chris:Jak mi vysvětlíš Gérarda Depardieu?
Lor:Oh,to je jasné.Gérard Depardieu si přivlastnil všechno to jídlo.
Chris:Viděla jsi to?
Lor:Jo.Viděla.
Chris:Pojď.
Lor:Co myslíš?ty ho udeříš výš a já níž.
Chris:Monsieur?!Počkejte--attendez!Chceme jen vědět,kde jste vzal ten sandwich.!
Lor:Oh,podívej,co jsi provedl!
Chris:Co?
Lor:Sledoval jsi ho.každý přece ví,že se nemá sledovat medvěd nebo muž se sandwichem.
Chris:To je spousta housek.
Lor:jaká je šance,že dodávka s máslem je poblíž?
Chris:Uh,pardonne-moi.Bonsoir.Nous avons,hlad,hlad...Mám to,mám to.
Dovozce:Legrační američané,huh?
Lor:Jo,legrační.Hladoví američané,huh?
Dovozce:"Všicni milují Raymonda"
Chris:Ne,ne,ne!Počkejte,počkejte!Veselí lidé,tihle Francouzi.Co?
Lor.Nic,je to divné...to,že jsem tak hladová,mi připomíná ten čas,když jsme byli v prváku a z nějakého důvodu jsem musela dělat zkoušku z chemie v čase oběda,a strašně se to vleklo a potom konečně,když jsem skončila,vyšla jsem ven... a ty jsi tam byl,čekal jsi na mě.A dal jsi mi kus pizzy z jídelny z kapsy tvého kabátu a dal jsi ho mně.
Chris:Feferonky.Vzpomínám si.
Lor.Už tehdy jsi byl tak sladký.
Chris:Jdeme zpátky do hotelu?
Lor:Nemáš náhodou tu pizzu pořád sebou,že?
Chris:V jiném kabátě.
Lor:Sakra!
Chris:Jo.
Lor:Co "jo"?
Chris:O tom to právě je.
Lor:Jo?
Chris:Řeknu ti.
Lor:Můžu stěží mluvit.
Chris:Uh-huh,což je,uh...
Lor:Říkání něčeho?
Chris:V tomhle pokoji bych mohl ležet věčně.
Lor:Ležme.
Chris:Kromě toho--
Lor:Žádné "kromě toho"Je to rozhodnuto.Zavolej toho chlápka.Zapečetíme dveře.
Chris:Jsem příliš hladový.
Lor:Já taky.
Chris:Mám v žalůdku jámu.
Lor:Jo,jestli něco nesním můj žaludek sní mě.
Chris:Musíme najít jídlo!
Lor:To jo!Podívej se na ten výhled.Je to tak krásné,mohla bych to sníst.
Chris:Oh,můj bože.
Lor:Co?
Chris:Asi mám nápad.
Lor:Jaký?
Chris:Nepovím ti to.Pojďme se osprchovat.
Lor:Řekni mi to.
Chris:je to překvapení.
Lor:Řekni mi to.
Chris:Nepovím ti to.
Lor:No tak!
Chris:Nepovím.
Lor:Takhle to chceš vyřešit?Nechat mě přemýšlet nad tím co chceč dělat,abych nepřemýšlela o jídle,huh?
Chris:Funguje to?
Lor:Trošku.
Chris:Řeknu ti jen,že je to větší než dodávka s houskami.
Lor:Mmm,housky.
Chris:Tak,pojď!
Lor:Okay.
Lore:No,no tak to vidíš?Fermé.Poslouchej zlato když neměli otevřeno ve 23:00,nemyslím,že budou mít otevřeno v 5:00 ráno.
Chris:Věř mi.
Lor:Tohle není o důvěře.Tohle je o jídle a o nalezení nějakého,neměli bychom stát za dveřmi zavřené restaurace--
Číšník:Monsiuer Hayden...mademoiselle Gilmore.
Chris:To jsme my.
Číšník:Vítejte v L'Arpačge.Prosím,pojďte dál.Váš stůl je připraven.
Chris:Až po vás,mademoiselle.
Lor:Děkuju.Děkuju co to je?
Číšník:Nechám vám chvilku abyste si prohlédli vinný lístek.Prosím,dejte mi vědět,když budete mít nějaký dotaz.
Chris:Děkuju dáme.
Lor:Merci.
Chris:Dost dobré,huh?
Lor:jak jsi to--
Chris:Myslím,že si vezmeme '78 Latour.Zní to jako název nějakého vozu.
Lor:Zlato,jak jsi tohle udělal?
Chris:Mám svoje způsoby.
Lor:Řekni mi to!
Chris:Opravdu to chceš vědět?
Lor:Jo!
Chris:Mohlo by to vzít trochu toho kouzla.
Lor:Risknu to.
Chris:No,ležel jsem v posteli a přemýšlel o nás a jak jsme v šestnácti plánovali výlet do Paříže,ale nějak to nevyšlo.
Lor:To bych řekla.
Chris:A pak jsem přemýšlel o tom,jak je úžasné,že po všech těch letech--letech odloučení,zpackaných vztahů a vůbec všem--jsme se konečně dostali sem a nějakým způsobem,je to skoro jako by se nic nezměnilo a žádný čas neuplynul.
Lor:Já vím.
Chris:Ale pak jsem začal přemýšlet o všech těch věcech,co se změnily.
Lor:Kdy jsi stihl tak moc přemýšlet?
Chris:A pak jsem si uvědomil,že jedna velká věc se změnila a to že teď...Jsem strašně záludný.
Lor:Okay.
Chris:A myslím,že jsem si na to ještě tak docela nezvykl,protože jsem si nikdy dřív nemyslel,že bych byl schopný toho využít.
Lor:Ty jsi je podplatil,aby otevřeli.
Chris:Nepodplatil--dal finanční podnět.
Lor:Oh,můj bože!
Chris:Já vím.
Lor:Ty jsi je podplatil,aby otevřeli.
Chris:Nemusíš šeptat.Všichni tady to ví.
Lor:Nemůžu uvěřit,že lidi...tohle dělají.
Chris:Zřejmě ano.
Lor:Super!
Chris:Jo?A byl jsem připravený dělat ještě jiné věci,abych tě nakrmil.Víš,měl jsem náhradní plán,který obsahoval nějaké krádeže a útěky.
Lor:Ooh?Útěky?Kvůli mně?
Chris:Pro tebe cokoliv.Cokoliv.Takže,jsi šťastná?
Lor:Opravdu šťastná.Tohle je nádhera.Nemusel jsi to dělat,víš to?
Chris:Chtěl jsem.
Lor:Byla bych spokojená s croissantem.
Chris:Nebo lavičkou v parku.Já vím.
Lor:Proč lavičkou v parku?
Chris:Pamatuješ jak jsme v 16 plánovali jet do Paříže?Říkali jsme,že budeme spát na lavičce.
Lor:Oh,ano!Porotože jsme neměli žádné peníze a nemohli jsme si dovolit hotel,tak bychom museli spát na lavičce v parku.Nemůžu uvěřit tomu,že si to pamatuješ.
Chris:Klidně bych s tebou spal na lavičce v parku.
Lor:Na které lavičce.
Číšník:Pozdravy od šéfkuchaře...Langusty na lůžku z kaše a kandovaná mrkev canelle.Máte vybráno víno?
Chris:Ano.Vezmeme si '78 Latour.
Číšník:Skvělá volba,monsieur.
Lor:Miluju tě.
Chris:Taky tě miluju.
Lor:takže tohle řešení...není jen větší než dodávka s houskami,ale také mnohem lepší.
Chris:Říkal jsem ti to.
Lor:No a až tu skončíme,můžeme se vrátit zpět do té nádherné postele?
Chris:nechceš spát na lavičce v parku?
Lor:Mmm..na lavičce ne.
Chris:Díky bohu.
Lor:Jsi kouzelný.
Chris:Ne,to ty jsi.
Lor:Nezkoušej se se mnou hádat.Zkouším ti poděkovat.
Chris:Není zač¨.
Lor:Tohle je tak směšné.A tak fantastické.My tady právě dojídáme večeři a venku vychází slunce a lidé se chystají do práce.Je to tak neskutečné.Připadá mi to,jako by každou chvíli měli čísníci začít zpívat.
Chris:No,jestli chceš...Co?
Lor:Jsem tak šťastná.
Chris:Jo?
Lor:Jo.Nechci odjet z Paříže.
Chris:Já vím.
Lor:Nechci aby bylo po všem,nechci aby to skončilo.
Chris:Nemusí to skončit.Až se vrátíme do Stars Hollow,můžeme spát celý den a představovat si město uprostřed noci a ...a to,co jsme prováděli v hotelovém pokoji--můžeme rozhodně dělat i ve Stars Hollow.
Lor:Říkáš,že můžeme mít vždycky svou Paříž?
Chris:Říkám,že tě miluju,Lorelai.
Lor:Taky tě miluji.
Chris:A Lor?
Lor:Co?
Chris:Vzpomínáš jak jsem řekl,že bych byl ochotný čekat do našich 80 let,než to mezi námi vyřešíme?
Lor:Námi?
Chris:Tebou a mnou?
Lor:Jasně.
Chris:Nechci čekat.
Lor:Chris...
Chris:Vážně.
Lor:Ale nemyslíš,že je příliš brzy?
Chris:Ne.
Lor:Chodíme spolu jen pár měsíců.
Chris:Co takhle 25 let.
Lor:Jo,ale víš jak to myslím.
Chris:Přivedlo nás to až sem,abychom to vyřešili a tady to je.Jsme připraveni.jsme konečně připraveni.Pojďme to udělat.Pojďme to udělat v Paříži.
Lor:Ne,ne tady.
Chris:Proč ne?
Lor::No,Rory...
Chris:Rory?Rory bude nadšená.
Lor:Zlato,miluju tě.Opravdu,ale...myslím,že bychom měli počkat.
Chris:No tak,Lor.Milujeme se.Patříme k sobě.Co říkáš?Vezmi si mě.
Lor:Bonsoir,domečku.
Chris:Je dobré být doma,huh?
Lor:Tak dobré.Je směšné,že když odjedeš,třeba jen na malý výlet...všechno vypadá trošičku jinak,když se vrátíš.
Chris:Jo.
Lor:Samozřejmě,že teď to vidím francouzskýma očima.
Chris:A jak to vypadá?
Lor:Americky a zaprášeně.
Chris:Půjdu pro zbytek našich věcí.Vítejte doma,paní Haydenová.
30. července 2007 v 22:13
Lor:Okay zlatíčko,co řekneš až uvidíš maminku na letišti?
Gigi:Bonjour!
Lor:"Bonjour,mami".To je,ale náhoda.Nevím jak se řekne francouzsky "náhoda"pasy?.
Chris:Mám je,ale zlatíčko,nezapomeň,že i po tom co se setkáme s maminkou s tebou zůstaneme celý den,okay?
Lor:Celý den.Nezbavíš se nás.Peníze?
Chris:Mám.
Lor:Jak moc?
Chris:Nějaké mám.
Lor:Děkuji.
Gigi:Bude v letadle něaké jídlo?
Lor:Bude tam jídlo,ale jídlo v letadle je jednou z hořkých životních zkušeností,takže jez jen v případě,že už nenájdeš nic lepšího.Jsi si jistý,že nám to letí v 15:30?Proč jsem si myslela,že je to později?
Chris:15:30 přesně.
Lor:To je to,co je napsáno na letence?"Odlet 15:30 přesně"?
Chris:Oh,na tom nesejde.Doprava v těchto hodinách je pěkně hustá.
Lor:Máš pravdu,zlato.Jdeme.
Chris:Vybrala sis výlet do Francie,abys začala využívat neomezené hmotnosti?
Lor:Mám tam boty--samozřejmě,že je to těžké.Člověk je pořád učí a učí,ale oni si to stejně nepomatují,že G.G?Proč mi připadá,že ná to letí až 18:15?
Chris:Tak pojďte.
Lor:Teď G.G začneš milovat Paříž.Víš říká se jí"město lásky".
Gigi:Proč?
Lor:Proč?Protože je romantická,a láska je zkrátka všude kolem.Samozžejmě,taky holubi jsou všude kolem,ale kdo by chtěl navštívit město holubů?
Chris:Myslím,že můžeme vyrazit.
Lor:Hodláš mi prozradit,kdy nám to vlastně letí?
Chris:Brzy.
Lor:Tvůj tatínek jé velice nekonkrétní G.G.
Chris:To je tak hezké,že jedeme do Paříže.Bude se ti tam moc líbit.
Lor:Zelenám žárlivostí.Jsem zelená?
Chris:Spíš modrá.
Lor:Aspoň mi to víc ladí k očím.Řidiči ,vemte nás do Francie!Au revoir,domečku!
Gigi:Au revoir,domečku!
Chris:Máme málo plynu.Musíme se cestou někde stavit.
Lor:Zlato,kolik nám na to zbyde času?
Chris:Nepoletí nám to dřív než za 3,5 hodiny.
Lor:My jsme to věděli G.G,že?G.G.a já jsme to věděly.
Lor:Oh,můj bože.
Chris:Co?
Lor:Jsme v Paříži!
Chris:Myslela sis,že je to Phoenix?
Lor:Nic jsem si nemyslela.Byla sem zaměřená na G.G. a její pohodlí.A ušlo mi,že jsme v nejkrásnějším městě na světě!
Chris:Evropský Phoenix.
Lor:Nejdřív musíme jít k Harrymu do baru a vykouřit spousty cigaret a potom se začneme hádat o kubismu a budeme divoce gestikulovat.
Chris:Zavolám našemu příteli z recepce a rezervuju nám stůl v té nejvíce romantické restauraci v Paříži.
Lor:A zeptej se ho,proč jsou tyhle postele tak nemožně pohodlné.
Chris:Ano,chtěl bych--Ne,ne,ne,ne,ne!Hey,hey,hey!Nespi.Jsme v Paříži.Máme pařížský čas.Bojuj s pásmovou nemocí.
Lor:Bojuju s pásmovou nemocí.Je silná.
Chris:Ano,omlouvám se,pane.Mohl bych si rezervovat stůl na 20:30 v L'Arpčge?Ano..Uh-huh,rozumím.Děkuju.
Lor:Rezervoval to?
Chris:Rezervoval.Taky mi připoměl abychom nezapoměli na boty.Myslím,že má špatné mínění o Američanech.
Lor:No,francouzi jsou možná hrubí,ale rozhodně ví jak udělat velice pohodlnou postel.
Chris:Lorelai?
Lor:Co?
Chris:Vím,že jsi unavená.
Lor:Jako děcko.
Chris:Vím,že jsi byla vzhůru skoro 30 hodin..
Lor:32 a půl.
Chris:..jen abys mi pomohla přesunout G.G.,a opravdu si toho moc vážím.
Lor:Aww,nech to být.¨
Chris:Chci ti ukázat pokud možno ten nejlepší čas jaký lze v Paříži mít,protože si to zasloužíš.
Lor:Aww,jsi sladký.
Chris:Lorelai..Lorelai!Lorelai!
Lor:Okay,dobře.Ano,dobrá,vstaneme,protože jsme v Paříži a budeme se mít báječně.
Chris:Budeme!
Lor:Ano!Hej,stále běží the Tour de France?Protože by jsme mohli stát v nějaké maličké pařížské uličce a křičet "who-hoo" když ti chlápci projedou kolem,nebo bych mohla na jednoho z nich vylít sklenku vody až nás bude míjet.
Chris:Víš,Tour de France skončila před několika měsíci,ale půjdeme do nádherné a intimní restaurace a až dojíme můžeš vodou polét mě.
Lor:Who-hoo!
Lor:Ne!Oh,ne,ne,ne!Ne,ne,ne!
Chris:Co?Co?
Lor:Zlato,vstávej!Vstávej!
Chris:Jsem vzhůru!jsem vzhůru!Co?Musíme jít,že?Mám se holit?
Lor:Ne,jedině kdys byl vlkodlak!
Chris:Co?
Lor:Je půlnoc!
Chris:Co?
Lor:Jsou 4 ráno!
Chris:Co 4 ráno?
Lor:Tohle.
Chris:Jsou 4 hodiny?
Lor:Jo!Jsou čtyři!usnuli jsme!Zatracené pohodlné francouzské postele!
Chris:Oh,museli jsme si jít zdřímnout kolem sedmé.právě jsme měli 9-ti hodinového šlofíka.
Lor:Devět hodin?!To není šlofík.To je koma.
Chris:Wow,město vypadá krásně..a mrtvě.
Lor:Ugh,okay--tohlemísto je opravdu vkusně zařízené a tak,ale copak by je zabilo dát sem minibar?Mám hlad.
Chris:Já taky.
Lor:Myslíš,že nás stále drží stůl v L'Arpačge?
Chris:Myslím,že náš stůl v L'Arpačge je cítit dezinfekcí a na něm jsou dvě židle.To je v pořádku!Tohle nějak vyřešíme!Pokojová služba!Na co máš chuť?
Lor:Um..dala bych si cheesburger,obložený cheesburger a možná by mi mohli udělat cheesburgerovou dobrůtku.
Chris:No,když umí udělat husu nadívanou chutnou pomazánkou,jsem si jistý,že zvládnou i cheesburgerovou dobrůtku.Ano,pane,zdravím.Chtěl bych pokojovou službu.
Lor:Co říkal?
Chris:Ani ne tak řekl,jako se smál.
Lor:Žádná pokojová služba?A žádný minibar?Hlavně,že tu jsou dvě toalety.Kde to mají priority?
Chris.Okay,nech mě natočit nový plán.
Lor:Nesmíš říkat "natočit" pokud to není spojeno s "kořeněným pivem".
Chris:je to čtvrté.Proč si ještě chvíli neschrupnout,vstaneme dřív,natěšení na delikátní francouzskou snídani a potom vyrazíme do Paříže naprosto odpočatí.
Lor:Oh,dobře..Hnusná Evropa.Hnusná změna času.Přešli jsme na metrický systém--proč by oni nemohli přejít na naše časové pásmo?
Chris:my jsme,ale nepřešli na--
Lor:Já vím!
Lor:Nikdy jsem nebyla tak strašně vzhůru.
Chris:Já jsem víc něž strašně vzhůru.
Lor:Jsem tak strašně vzhůru,že bych mohla sledovat dokument od Kena Burna a neusla bych.
Chris:Na stropě je 104 ozdůbek--tak strašně jsem vzhůru.
Lor:Zkoušela jsem si v hlavě broukat Brahmovu ukolébavku,ale víc se to podobalo "Purple Rain", a "Purple Rain" mě donutilo myslet na hrozny,to mě donutilo myslet na hroznový džem,a to mě donutilo myslet na anglické muffiny s hroznový džemem.
Chris:Zadrž.Tohle je to nejbáječnější město na světě.Někde tam musí být restaurace,která je ještě otevřená,se svíčkama,mělkým světlem a báječným jídlem a já ji pro tebe najdu.
Lor:Můj hrdino.
Chris:Kromě toho,co by mohlo být víc romantické než procházet se opuštěnými pařížskými uličkami?
Lor:Procházet se opuštěnými pařízskými uličkami a přitom jíst velký tlustý cheesburger.
15. července 2007 v 1:17
Emily:Prosím? Dům Gilmorových.
Lor:Ahoj, mami, to jsem já.Chtěla jsem ti jen nechat vzkaz,že bohužel nebudu moci dnes večer přijít a podívat se na tvé nové záclony.
Emily:Lorelai, jsem tu.
Lor:Takže promiň, že jsem tě nezastihla, ale --
Emily: Zastihla jsi mně.Pane Bože, jsem tu.
Lor:Haló?
Emily:Haló? Lorelai?
Lor:Haló?
Emily:Haló?
Lor:Hm. To je divné.Jako by mě tvůj záznamník právě přerušil.
Emily:Co je s tím telefonem?
Lor:Kadopádně, něco mi to toho přišlo,a musím odložit tu naši přehlídku záclon.Jsem si jistá, že jsou krásné.Nikdo si neumí vybrat záclony lépe než ty.Jsi záclonová královna.
Emily:Haló? Lorelai, slyšíš mě?
Lor:Takže si užij večer, záclonová královno.Pozdravuj ode mně tátu. Měj se.
Emily:Lorelai? Haló? Haló?
Lor:Vidíš? Říkala jsem ti,že to bude fungovat.
Chris:Wow. Jak tě to vůbec napadlo? --
Lor:Jsou to přirozené instinkty zdokonalené léty zkušeností.
Chris:Wow.
Lor:Ano. Boj nebo útěk. Boj nebo útěk.A právě jsem si nalakovala nehty, takže...
Chris:Útěk.
Lor:Útěk.
Chris:Wow.
Lor:Ahoj. Podívej se, jaká jsem už dobrá.
Radio:Pouvez-vous me donner un plan de métro,s'il vous plaît ?"Mohl by jste mi dát mapu metra, prosím?"
Lor:Mohl by jste mi dát mapu metra, prosím?
Chris:Působivé.
Lor:že?Mluvím už téměř plynule.Děkuji za kávu a croissant.
Chris:De rien."Nemáš zač."
Lor:Jasně.
Chris:Myslel jsem, že by si naše žaludky měly zvykat na francouzskou kuchyň,tak jsem přinesl croissanty a café au lait.
Lor:Myslela jsem, že café au lait je španělsky.
Chris:Ne, je to francouzsky "káva s mlékem." "Lait" je "mléko."
Lor:Vážně? Myslela jsem, že "café olé"je něco jako "Káva! Super!"
Chris:Děláš si srandu?Neděláš si srandu. Děláš. Děláš si srandu.Nepoznám, jestli si děláš srandu.
Lor:Jsem záhadná žena.
Chris:Možná by ses měla některé z těchto slovíček naučit ve francoužštině.
Lor:Ne.
Chris:Do Paříe odjíždíme za 2 týdny.
Lor:Ano, ale já vlastně nepotřebuji mluvit francouzsky.Já jen musím mít takový přízvuk.Jestli mně Pařížani budou považovat za další neohrabanou Američanku,řeknu jim svůj smutný příběh,"Narodila jsem se v Marseille,"a moji rodiče zahynuli při velmi tragické nehodě."A tak mě poslali do USA"a adoptovali si mě zlí Gilmorovi,"kteří mi zakázali mluvit francouzsky,"ale já jsem nikdy nezapomněla na přízvuk svojí rodné země."
Chris:To je komplikovaný příběh.
Lor:Měla jsem komplikovaný život.
Chris:Někdo dostal hromadu pošty.
Lor: Jo, jsem populární děvče.Ale mám na to systém,poštu otevírám jen jednou měsíčně.
Chris:Má systém, že si poštu otevíráš jednou měsíčně?
Lor:12-krát ročně,protože jestli si otevřeš poštu víckrát,dostaneš hromadu letáků a účtů a účtů.Já si to takhle otevřu jen jednou měsíčně a dostanu dopisy od lidí,kteří ještě píšou dopisy a vzorky šampónů a srandovní věci.Je to sranda.
Chris:Hej, co je tohle?
Lor:Něco z Yale-u?
Chris:Něco o rodičovském víkendu.Měli bychom tam jít.
Lor:Ne.
Chris:Proč ne?
Lor:Jsem si jistá, že už to bylo.
Chris:Ne, je to tenhle víkend. No tak.Mohla by to být sranda.
Lor:Musím si umýt vlasy.
Chris:Proč nechceš jít?
Lor:Kvůli -- vlasům.
Chris:Vypadají skvěle, když jsou mastné.Mastnost jim dodává lesk.
Lor:Rodičovský víkend je pro trapné rodiče, které vlastní děti nenávidí,kteří potřebují kolou schválenou událost,aby se mohli navzájem setkat.
Chris:Profesor geologie provádí exkurzy po Peabody Muzeu.
Lor:Moje dítě mě má rádo.Na Yale můu jít kdykoliv chci.51 víkendů v roce si můžu udělat rodičovský víkend.
Chris:"Drahokamy Yale-u." Nezní to skvěle?
Lor:V měřítku 1:2?Podávají speciální jídla. Všechno tam nazdobí.Posadí děti pod stromy,do rukou jim dají Tolstoje,takže to vypadá hodně vysokoškolsky a idylicky.
Chris:V Branfordu bude oběd s provostem (děkanem).
Lor:Vždy se mi líbilo slovo "provost."Ačkoliv nemám ponětí, co to znamená,zní to prostě tak...
Chris:- Vysokoškolsky a idylicky?
Lor:Ano, anebo jako v Oddělení delikates."Jednoho provosta navíc, prosím."Fakt tam chceš jít?
Chris:Je to rodičovský víkend,my jsme Roryini rodiče,a jsme spolu, tak proč ne?No tak, pomůžu ti večer předtím umýt vlasy.
Lor:Dobře.Ale v neděli musím do práce, takže tam budeme muset jít v sobotu,a budeš mi muset dát super masáž hlavy když mi budeš mýt vlasy.
Chris. A vzorky šampónů.
Lor:A vyfénovat je.
Chris:Dohodnuto.
Lor:A udělat mi copánek.
Chris:Udělám ti francouzský copánek.
Lor:Oh la la. Prosím?
Rory:Mami?
Lor:Bon jour, Rory.
Rory:Není to náhodou sirotek z Marseille.
Lor:C'est moi. Co děláš?
Rory:Jdu na hodinu.
Lor:Hodinu?
Rory:Ano, na hodinu, kde tě učí všechny vysokoškolské věci.
Lor:Jsi v posledním ročníku. Myslela jsem,že na hodiny chodíš až po obědě.Pozor, šprtka! Pozor, šprtka!
Rory:že to říkáš zrovna ty!
Lor:Hej, hádej, kdo přijde na víkend rodičů.
Rory:Hromada trapných rodičů,které vlastní děti nenávidí.
Lor:Ano, a tvoji rodiče.
Rory: No ne!
Lor:Musím tě držet ve střehu. Když si myslíš,že udělám "cik", udělám "cak".A když si myslíš,že udělám "cak", udělám "cik",jen abych tě příště zmátla,kdy bych měla udělat "cik".
Rory:Táta tě donutil udělat "cak"?
Lor:Umírá touhou poznat provosta.
Rory:Kdo by taky ne?
Chris:To tvoje máma stále mluví o provostovi.Já se na tebe chci jen přijít podívat... a zkontrolovat.A taky se rád podívám na drahokamy Yale-u.
Rory:Co?
Chris:Drahokamy. Drahokamy Yale-u.
Rory:Och, jasné.
Chris:Take nevadí, kdy přijdeme?Budeme tam jen v sobotu.
Rory::Ano, to by bylo super.V sobotu mám sice hodně práce,protože musíme vydat číslo o rodičovském víkendu, ale oběd určitě stihnu.
Chris:Stihne oběd.
Lor:Dobře, tak půjdeme na oběd.Dám si jednoho provosta navíc.A můžeme se po obědě projít se Svalnatým Danem?
Rory:Myslíš Pěkným Danem?
Lor:To je jeho oficiální jméno maskota."Svalnatý Dan" mu říkám,když jsme spolu sami.
Rory:Mami, musím jít.
Lor:Víš, kdo by byl super maskot? Paul Anka.
Rory:Mami--
Lor:Ačkoliv nevím, jestli je zrovna vysokoškolský typ. Potřeboval by možná trochu míčovo-básnicko-kravatové místo --
Rory: Mami!
Lor:Jako Reed nebo Oberlin,kde se ve vzduchu vznáíš vůně pačuli.
Rory:Mami, nemíním zmeškat začátek přednášky.
Lor:Pozor, šprtka! Pozor,šprtka! Pozor, šprtka!
Lor:Tráva nemůže být takhle zelená --ne mimo městečka "Pleasantville".
Chris:Co přesně máš na mysli?
Lor:Tvrdím, že jsem nanosili hotové trsy trávy.
Chris:Tvrdí, že jsou to trsy.
Lor:Ano, ano, anebo je nastříkali sprejem.Možná je nastříkali sprejem,když sprejovali ty stromy,protože podzimní listí je něco jiné jak tohle "podzimní listí".Lidi, tohle jste přehnali.
Chris:Odhalila jsi je. Myslíš,ž že přivezli tenhle jiskřivý podzimní vzduch?
Lor.Ano, protože Yale je mazaný, Yale je šikovný.Konec konců, Yale je Yale.
Průvodkyně:Užijte si to! Buldoci, do toho!
Chris:Dobré.
Průvodkyně:Zdravím!
Lor:Můžu se vás na něco zeptat?Opravdu chodíte na Yale, anebo jste jen herečka, kterou si najali?
Průvodkyně:Co? Chodím sem. Chodím sem.
Lor:Jste dobrá. Skoro jsem vám uvěřila.
Průvodkyně:Jak prosím?
Chris:Zdravím. Jsme rodiče Rory Gilmorové.
Průvodkyně:Rodiče Rory Gilmorové.Vítejte na víkendu rodičů.Tady je rodičovský balíček.
Lor:Úžasné.
Průvodkyně:Vevnitř najdete mapu školy. Teď jste tu.
Lor:To jsme.
Průvodkyně:Plán víkendových akcí a vysačky se jménem.
Lor:Díky. Super. Buldoci, do toho.
Průvodkyně:Právě jsem to chtěla říct. Užijte si to.
Lor:Dobře.
Chris:Děkujeme.
Lor:Hej, dělejme,ž e jsme Laverne a Shirley.(postavy z komed. seriálu)
Chris:Co? Ne.
Lor:¨Antony a Cleopatra?F. Scott a Zelda?Zinf a Del?
Chris:Myslím, že zůstanu u svého jména.
Lor:Pche! Pan nudný?Pán bez nápadů?
Lor:Dobrý vtip, mami.
Emily:Lorelai. Omluvíte nás?Lorelai.
Lor:Ahoj.
Emily:No. Můj ty Bože. Co ty tu děláš?
Lor:Co tu dělám já? Myslím, že otázka zní, co tu děláš ty?
Emily:Je rodičovský víkend na Yale-u.
Lor:Ano, ale ty nejsi rodič.
Emily:Stále tomu nemůžu uvěřit, jsi tu.
Lor:Mami, je to rodičovský víkend. Já jsem rodič.Proto jsem tu. Jsem rodič.
Emily:A já jsem pra-rodič.
Lor:Správně. Pra-rodič, ne rodič.
Emily:Pra-rodič je druh rodiče.
Lor:Ne, ne je.
Emily:Klavír je druh piána, ne?
Lor:No, dostala jsi mě, Hádankáři (z Batmana),ale doufám,že ta samá logika bude platit,když se dostanu na víkend pra-rodičů.
Emily:Ale, prosím tě, Lorelai. S tvým otcem chodíme na Roryiny rodičovské víkendy na Yale-u u od jejího prvního ročníku.Je to taková naše malá tradice.Ahoj, Rachel. Uvidíme se na pozemním hokeji?
Lor:Je to jedna z vašich malých tradicí,když předstíráte,že jste Roryini rodiče?
Richard:Lorelai. To je ale překvapení.
Lor:Ano, je to překvapení. Víš proč?Protože vy dva nejste rodiče.Proč jste tu?
Richard:Jsem absolvent, Lorelai.A také hostující člen fakulty.
Emily:A jestli si vzpomínáš, až donedávna jsme spolu s tvým otcem platili Roryino školné.
Lor:Ano, vzpomínám si.
Lor:Moji rodiče mají ale nervy, víš to?Jednu věc teda mají, a to nervy.Měli by jich nějak správně využít --uspořádat například soutěž v házení nožů.
Chris:Lor...
Lor:Oběd? Prosím.Oni mají večeři, a nám zůstane oběd?Oběd je jen cena útěchy.
Provost:...byli bychom vidět,že rozpínání vesmíru se zpomaluje.¨
Lor:Nemůžu tomu uvěřit, že nám Rory nepověděla, že přijdou.Já jí dám. "Rory... ty... malá... zrádkyně."
Provost:Ale zjistili jsme, že rozpínání vesmíru se nezpomaluje --zrychluje.
Lor:Píše, že předpokládala, ež víme, že přijdou.Když předpokládáš, uděláš --"
Chris:Psst!
Provost:Ve vesmíru se děje něco jiného,co má opačný efekt ne silná gravitační síla,a co nazýváme "skrytá energie."
Lor:Víš co? Měli bychom jít na oběd k Chez Zinjustinovi.Slyšela jsem, že tam dělají excelentní creme brűlée.
Chris:Jasně. Zní to dobře.
Lor:Dobře.
Chris:Tady nemůžeš telefonovat.
Lor.Jen se chci ujistit,že nám rezervují stůl.
Provost:...zpět v 30-tých letech.Takže, možná měl Einstein po celou dobu pravdu.Ukázalo se, že ten chlapík byl opravdu chytrý.Dobře, má někdo nějaké otázky?Prosím?
Chris:Ano, jak víme jestli skrytá energie je stejná jako kosmologická konstanta?
Provost:Skvělá otázka.Důkladnějími měřeními v observatoriích na Zemi,Hubbleho teleskopem...

Lor: Zboňuji, když je taková panovačná.
Chris:Je jejich šéfka.
Lor:Ano, líbí se mi to.Je jako diktátor, ale rozkošný a nenásilný.A místo země ovládá noviny.
Rory:Och, ahoj rodiče.
Lor:Jsi ten nejrozkonějí fašista na světě.
Rory:Jaké jste měli ráno?
Lor:Snídaně byla fajn, až na mé rodiče, co se motali okolo,což mě nikdo nevaroval. Hej,zapomněla jsem -- stále jsem na tebe naštvaná.
Rory:Nezlob se na mně.
Lor:Dobře, fajn. Ale jen proto, že jsi nejrozkošnějí tyran na světě.
Rory:Co dál?
Chris:Párkrát jsme skoro natrefili na zpěváky "a cappella".
Lor:Jen tak-tak jsme utekli.šli jsme zkratkou do posluchárny,a téměř jsme si zkrátili cestu směrem k chlapcům ve smokingech,kteří zpívali "Párty zombíe."
Rory:Šli jste na přednášku?
Lor:Ano, a já jsem zjistila,že se vesmír rozpíná a že tvůj otec je velký otázky kladoucí podivín.
Chris:Na snídani mluvili ostatní otcové o tom,jak vodili svoje děti na hokej, na hodiny houslí a pomáhali jim připravovat se na zkoušky,a já jsem tam stál jako hlupák, kýval hlavou,jakoby jsem to všechno dělal i já.
Lor:Ale zlato.
Chris:Nic z toho jsem neudělal.
Lor:Za prvé, Rory nikoho nepotřebovala, aby jí kontroloval úkoly.Vystačila si sama.Za druhé, hokej jí nezajímal.A za třetí, nemusší se snažit být super-otcem.
Chris:Mám pocit,že bych měl.
Lor:Ne. Jen se uvolni.Buď sám sebou. Buď takovým otcem, jakým jsi --otec Clark Kent, otec Christopher Hayden.
Chris:Asi jo.
Lor:Určitě.
Chris:Já jen -- už je pozdě.Mám G.G., a to je super, ale Rory --Rory je dospělá. Promeškal jsem to.
Lor:Nepromeškal jsi to.
Chris:Je v posledním ročníku na vysoké, Lor.
Lor:Čekají nás ještě roky těžkého rodičovství.Čeká ji životní krize po dvacítce.Všechny ty roky stability nevěstí nic dobré.Čeká nás hodně práce.
Chris:Vážně?
Lor:Vážně.A nejlepší na tom je...že to budeme řešit společně.
Chris:Vážně?
Lor:Vážně.
Chris:Krize po dvacítce, jo?
Lor:Jsem si celkem jistá,že se naprosto vymkne kontrole.Budeme muset zakročit,pomoct jí s rehabilitací,poskytnout jí domov, dokud se bude rozvádět s členem motorkářského gangu.
Chris:Ahoj, pařici.
Rory:Ahoj.
Chris:Neseme koblihy a kávu.
Lor:Všichni ke mně. Tyhle pudingovo čokoládové krásky jsou excelentní.
Rory:Díky.
Lor:Mysleli jsme si,že bude potřebovat zásoby na celou noc.
Chris:Hm, promiň, že jsem ti opil kolegy.
Rory:Tím se netrap.
Chris:V restauraci si mi připadala dost naštvaná.
Rory:Jen jsem byla vystresovaná. O nic nešlo.
Chris.Takže nejsi naštvaná?
Rory:Ne.Ale tati, radši bych během rodičovského víkendu obědvala jen se svými rodiči.
Chris:Ano, to by bylo lepší.Přítí rok -- během víkendu rodičů absolventů.Jestli by ti nevadilo, rádi bychom se tu trochu zdrželi a sledovali tě v akci.
Rory:Myslím, že se tu nemůžete zdržet,protože přijdete pozdě --
Lor:Pozdě kam...
Rory:Na večeři u Chez Zinjustina.Řekla jsem babičce a dědovi, že to nestihnu,ale nešťastnou náhodou jsem jim řekla, že vy jste volní.
Lor:Jsi zlá.
Chris:To nebylo pěkné.
Rory:Není to ale náhoda,že oni tam mají také rezervaci?Nejez tu koblihu,protože je prý plněná s créme brűlée, které je --
Lor:Nepokračuj.
13. července 2007 v 21:55
Lor:Ok. Kartáček na zuby, hřeben,antialergetický polštář,stuha ooh, pohodlné boty.Mám je.
Chris:Tohle jsou pohodlný boty?
Lor:Ne pro mě -- Paul Ankay.Zůstáváme zde večer.
Chris:Pravděpodobně můžeš vyhodit boty.
Lor:On je miluje, miluje miluje jejich žvýkání.Připomínají mu zdechlou veverku.
Chris:Vtipný.
Lor:Nesoudi mě.Jíš jako hlupák to jde mimo styl.
Chris:Takže, tyhle všechny věci jsou pro Paul Anku?
Lor:Ne, všechny ne.Kartáček na zuby je můj.
Chris: Lorelai.
Lor:Co?Je to jeho první noc kdy zůstane v tvým domě.Chci mu vzít všechny věci aby se cítil pohodlně.Ooh -- tenisovej míček!
Chris:Vlastně mám tenisovej míček.
Lor:Penn nebo Wilson?
Chris:Vtipkuješ.
Lor:Paul Anka musí mít Penn.Musí bejt nový,musí bejt zelený --ne oranžový a zelený,jenom zelený.A FYI, můžeš sledovat svůj sarkastický tón hlasu,protože psi jsou velmi citlivý na tón hlasuJe to něco jako s číňanama,.v tomhle respektu, psí řeč.Založený na tónu hlasu.A ty ho stresuješ právě se svým toném hlasu.
Chris:Psy se stresujou?
Lor:Podívej se na něj.A když vypadá takhle,musíš si s ním povídat sladkým a delkátním toném hlasu.Ahoj, Paul Anka..Ooh, Ahoj, kluku! Ahoj!Chápeš?
Chris:Chápu.
Lor:Dobře. Sluneční brejle.
Chris:To neni normální.Aby jsi věděla.Psi nosí Ferragamos?
Lor:Oh, prosim tě.Nedávej mu žádný nový nápady.Tyhle jsou moje.Dobře, jdeme.Vezmi tohle, tohle a tohle.Dělej.Na co čekáš?Oops. Poď, Paul Anka.
Chris:Přestaň! Zabíjíš mýho Tivo.
Lor:Nezabíjím ho. Skládám na něm.Skládám na něm symphonii.Konečně, nástroj na kterej můžu hrát.
Chris:Dej mi to.
Lor:Ne, ne, ne!
Chris:Dej mi to!
Lor:Ne dokud nevysvětlíš svůj výběr.
Chris:Co?
Lor:"The View"? "Girlfriends"?"Sábado Gigante"?Kdo kontroluje tyhle věci,ty nebo Pedro Almodóvar?
Chris:To je chůvy.
Lor:Jistě, je to jako příběh.
Chris:Dej mi, dej mi, dej mi.
Lor:Šla G.G. spát ok?
Chris:Šla. Snažil jsem se přeskočit na konec "Popelky,"ale nenechala mě.Je to moje chyba.Moje praštěná nevlastní sestra zabíjí hlasem.
Lor:Je ůžasná, víš?
Chris:To mi připomíná.
Lor:Oh, ne! Nechceš mi ukázat nějaký její umění, že jo?Nikdy nevím co mám říct v týhle situaci.
Myslím, taky když Rory dělala umění,víš?Tři modrý prsty a nějaká stavba z papíru.Není to předčasný.Je to jenom nepořádný.
Chris:Tady. Přišlo to před pár dny.Je to od Sherry.
Lor:Od Sherry?
Chris:Jo, je to první kterej jsem dostal od tý doby co jsme se konečně rozvedly.Jdi na to. Přečti ho.
Lor:Wow, jak " nebezpečný styk" s ni.Nevolá.Neposílá e-maily.Pak pošle dopis s voskovou pečetí váží to skoro jako hospoda.
Chris:No, měla toho hodně co říct.
Lor:Pane bože. Je tam hoděkrát promiň.
Chris:Jo, 15 cenných stránek .Věř mi, tohle jsem neočekával.Lidskost neni stránka,Sherry kterou bych u ní kdy viděl.Nevím jestli je to joga nebo intstruktor jogy nebo --
Lor:Instruktor jogy ?
Chris:Jo, randí s instruktorem jogy,Jean-Claude or Jean-Pierre --jedno z těhle jmen který vždycky zní jako podvrh.Každopádně, to zní jako kdyby se doopravdy změnila.Cítí se mizeně okolo toho co se stalo,jak jen tak utekla,a chce najít cestu aby byla znovu součástí života G.G.
Lor:Miláčku, to je skvělý.
Chris:Že jo ?
Lor:Jo.Tak, ty jsi to dostal před dvěma dny a teď mi to ukazuješ.
Chris:No, chystal jsem se ti to ukázat před pár dny,ale pak jsi přecházela,přes, tak ...
Lor:Ne, nekritizuju.
Chris:Nekritizuješ?
Lor:Ne, chválím --špatně, zřetelně.Ale chválím.Že jsi se mi s tím svěřil.
Chris:Doufám že takovýmhle způsobem funguje dospělácký vztah.Víš, otevřenost, poctivost.
Lor:Zajímavý.A jsi si jistý, že nechceš ukrýt do jeskyně někam pryč a pak jí najít -- náhodně samozřejme -- měsíce ode dneška a sežeru všechny podivný a nejistý věci proč jsi mi to nemohl říct dřív ?
Chris:Jsem dobrej se sdílením.
Lor:Dobře.Je jinačí cesta kterou můžeš jít.
Chris:Ta skleňená bačkora mi sedí na noze.To byl můj praštěnej hlas mojí nevlastní sestry.
Lor:Jo, dokážu si přestavit.
Lor:Potřebuješ kapesník?Panebože co to je?
Michel:Nevim,ale je to hrozný.
Lor:Oh. to je. To je hnusný.To je jako červený zelí.
Michel:Nebo s tupým ale důvtípným podtoném oliv.
Lor:Na tom neni nic důvtipnýho.Je to jako palice do nosu.
Sookie:Pane bože! Co to je?
Lor:Nepřichází to z kuchyně?
Sookie:Kousni se do jazyku.Počkej, nemáš náhodou právě infarkt ?Smrdí tady něco divnýho co by mělo způsobit infarkt?
Lor:Nemyslím že by jsme měli společne velkej infarkt.
Michel:Carcasses.
Lor:Co?
Michel:Tenhle divnej,zle vypadající host --Jsem si jistej že cestuje s rozkládajícím se zvířecím masem.
Lor:Jo, protože to je nejvíc logicky vypadající řešení.Jdu otevřít okno,uvidíme jestli se o to vzduch trochu postará.Ne, ne, ne!
Michel-Sookie:Zavří to! Zavří to!
Michel:Jsem rád že jsme to zkusili.
Lor:Dobře, jdu ven zjistit co to způsobuje.
Sookie:Ven?!
Michel:Nezbláznila jsi se?!
Lor:Možná, ale čím dřív zjistíme co to způsobuje tím dřív můžeme běžet do pekla do chůdých zemí .
Sookie:V tom případě, jdu s tebou!
Michel:Já taky!Nech ji nachvilku.Když to zvládne na konec bloku,pak se přidáme.
Sookie:Michel!
Michel:Co?Dobře.
Lor:Kirku, kam to každej jde?
Kirk:Taylor svolal nouzovou městskou schůzku.Nejsem si jistej proč.
Sookie:Ten zápach, Kirku.Ten hroznej, příšernej zápach.
Kirk:Fakt?Nemyslel jsem si že je to tak špatný.
Sookie:No tak,jdeme.
Lor:Ne. Víš co?Na druhý zamyšlení,Raději bych cítila ten zápach do konce mojeho života než vidět Luka na městským schůzy.
Sookie:Oh, miláčku.
Lor:To je v pořádku.Půjdu zpátky do hospody.Budu v pořádku.Jenom mi zavolejte až mě budete potřebovat abych vás vyzvedla.
Lor:Vdechni to.Neni to úžasný?Zapomněla jsem jak čerstvý je vzduch, když nesmrdí zelenina.
Chris:Oh, tak, jsi přišla přes moje objetí na oběd opravdu není pochyb jak zoufale jsi me potřebovala vidět .
Lor:Hmmm... 10% zoufalství jsem potřebovala abych te viděla, 90% zelenina.Víš, právě se dívám
dopředu na páteční večeři.Protože, jak jistě víš,Gilmorovci milujou velmi drahou vodku,která je kompletně bez odéru.
Chris:A pořád chceš abych šel s tebou?
Lor:Jo, ty, já, Rory,čísla, dítě.
Chris:G.G., ne. Sukni dolu! G.G.!
Lor:Musíš se podívat na celý sukničkářšký koncept.
Chris:Hej, tak jsem mluvil s Sherry dneska ráno.
Lor:Oh, jo.Jaká je s ní dohoda?
Chris:No, nejdřív ona a G.G.spolu mluvily skoro půl hodiny.
Lor:To je hodně dlouho na cokoliv, když jsou ti 4.
Chris:A pak jsem s ni mluvil já.Poděkoval jsem jí za dopis.Řekla že všechno uvnitř byla pravda.Je zcela vážná okolo tý věci s novým žívotem.Žádný další workoholický věci.Zahradničí a medituje,všechny věci tohohle druhu.Je velmi sama sebou --její slova, ne moje.
Lor:Dobře pro ní.¨
Chris:A velká novinka je,že chce abych poslal G.G. do Paříže aby zůstala s ní na pár měsíců.
Lor:Wow.
Chris:Jo, wow.Myslim,vim že to vypadá náhle,ale Sherry bere tenhle velký odchod absencí z práce,a G.G. je tak vzrušená.Myslim, proč ne, že ?Neni ve škole,pouze ve školce,a musí někdy poznat svojí matku.Ne, hej!G.G., to je moc vysoko! Opatrně!
Lor:Tak, co --chceš s ní jet do Paříže?
Chris:Ne, jsem si myslel, že by jí mohla vzít chůva.Umírá touhou jet.Myslim, je to Paříž, že?Je jí 25.
Je to životní příležitost.
Lor:Ano jistě.
Chris:Ne, hej!G.G., ne, nesbírej to!Hned jsem zpátky.
Lor:Ale pak Chris chce poslat G.G.do Paříze s 20tiletou chůvou tak se G.G. může znovu spojit se svojí matkou.
Sookie:A ty jsi mu řekla že je to nesmysl.
Lor:Ne.
Sookie:Proč? Proč ne?
Lor:Nevim.Neříkat to co si myslim, neni to co vim, jestli víš co tím myslim.
Sookie:Ne, ne, nevim,nevim co tim myslíš.To je to co já nevim.Tím myslim, neni to co nejsi --Obvykle jsi tiše upřímná.
Lor:Já vim.
Sookie:Zní to jako kdyby jsi neměla tichý,pohodlný rozhovor s Christopherem.
Lor:To je právě to. Měla.
Sookie:Co ti udělal ?
Lor:Protože v mojí hlavě,jsem nemluvil s Christopherem.V parku, jsem mluvila s Christopherem,ale v moji hlavě, jsem mluvila s Lukem.
Sookie:Oh, zlato, samozřejme že ano.
Lor:Ne, nemyslím tím, že jsem ho jako minula.Myslim to jako Luke je jediněj kterej mě nechtěl zapojit do života jeho díťěte,ne Chris.Chris se otevřel tak jak jsem si myslela.Chris se mi otevřel.Christopher neni Luke.
Sookie:Ne, Christopher neni Luke.
Lor:Proč nejsou všechny výživný věci v soda formě ?
Sookie:Dobrá otázka.
Lor:Přísahám že sním svojí zeleninu jenom když budou ve formě šumáku.Yay, Rory! Ahoj?
Rory:Ahoj, co se děje ?
Lor:Uh, no Stars Hollow smrdí jako zelenina.
Rory:Zelenina?
Lor:Zelenina.
Rory:Zelená zelenina?
Lor:Zelenina.
Rory:Proč?
Lor:Protože vlak se zeleninou se vykolejil.
Rory:To je vtip? Je to dlouhý,nudný vtip, který si nechystám vyslechnout.
Lor:Ne, není to vtip.Město smrdí jako zelenina,protože vlak se zeleninou se vykolejil.
Rory:Vlak plný zeleniny?Kdo ví že tam bylo takový množství?
Lor:No, zeleninový-vlakový průvodčí, například.To zní vtipně.Chtěla bych být největší zeleninový-průvodčíChceš mě vidět --."Vše na palubu, ty zelenino!"
Rory:Hmm. Očividně jsi změškala svůj vlak.
Lor:No, naštěstí jsi to ty.Jsi mladá, chytrá,tvoje velká zeleninová-průvodčí naděje.
Rory:Nemůžu uvěřit, že jsem to zmeškala.
Lor:No, můžeš oslavovat příští rok na výročí.Co se s tebou děje?
Rory:No, nezvládnu to na dnešní páteční večeři,ale mám dost dobrou výmluvu.
Lor:Seminář o vedení zeleninového vlaku?
Rory:Logan je ve městě.
Lor:V žádným případě !
Rory:Jo, ukázal se včera večer.Bylo to úplný překvapení.
Lor:Nemůžu uvěřit že jsi mě nechala vyprávět o zeleninovém vlaku,když máš takovýhle aktuální novinky.
Rory:Ty máš novinky.Stars Hollow smrdí jako zelenina.Úplně si představuju jak se tahle zpráva.scroluje na CNN v pozadí.
Lor:Logan ve městě je totálně super novinka.Na jak dlouho tam ještě je?
Rory:Ještě 6 a půl hodiny.Přiletěl včera, koupil společnost,a letí zpátky dnes večer.
Lor:Pane bože.Co budete dělat se svýma vzácnýma zbývajícíma hodinama?Nebo mám to vůbec vědět ?
Rory:Mami!
Lor:No, protože můžeš pěstovat tuřín nebo něco,a já to nechci vědět,protože - nuda.
Rory:No, dneska večer se setkám s ním v Manhanttnu na oslavě.
Lor:Drahá restarurace?
Rory:Tuřínová farma, ve skutečnosti.Oh, ale omlouvám se ohledně večeře.Nechtěla jsem tě přerušit v tvém čase kterej potřebuješ.
Lor:Bezstarosti. Budu úplně defensivní.Beru s sebou tvýho tátu.
Rory:Fakt? Wow!
Lor:Yeah, myslim že je čas aby se setkal s rodičema.
Rory:Ok, to je před-zeleninová novinka,můj příteli.
Lor:Oh, tahle konverzace je hrůza,neni ?
Rory:Ano je.
Lor:Dobře.Bring-bring. Ahoj, Rory.Jak se máš?
Rory:Ahoj, mami. Logan je ve městě.
Lor:Panebože.To je úžasný.
Rory:Budeme pěstovat tuřín.
Lor:Oh, vy jste necudny děti.Neuznávám tě za vlastní dítě.Beru tvýho otce na večeři.Zelenina, zelenina, zelenina,smrdí, zeleninový-průvodčí.
Rory:Běda ti.
Lor:Dobrý rozhovor.
Rory:Vše nejlepší.
Lor:Ahoj.
Lor:Oh, ne.Znáš moje pravidlo ohledně vlasových kapel.
Chris:Moje auto, moje tunes.Skutečně? Ty jsi řekla, "tunes"?Tady máš hodně pravidel, slečno.
Lor:Ne tak moc. Jenom neříkej"vrah", nebo "cvok,"žádnej "rock" nebo "kuplířství"nebo "zabouchnutý," kapišto?
Chris:Fo' shizzle.
Lor:Mělo by tady bejt nějaký tlačítko na otevření.
Chris:Jak je to s nápadem --víkend pryč, my dva ?
Lor:To je velký nápad.Ooh! Ooh!Znám vynikající místo.
Chris:Neříkej "Dollywood."Prosim tě, neříkej "Dollywood."
Lor:Ledovej hotel.
Chris:Co?
Lor:Ledovej hotel. Je to úžasný.Četla jsem o tom v sekci o cestování.Je to hotel vytvořený jenom z ledu.Střecha je z ledu. Podlahy jsou z ledu.Stoly jsou z ledu. Židle jsou z ledu.Lustry jsou z ledu.
Chris:Myslim že mám nějakou fotku.Nebylo by úžasný, kdyby jsi sešla dolu do haly a přístroje na dělání ledu by byly prázdný?
Lor:Je to úžasný.
Chris:Úžasná zima.
Lor:Ne. Navlíkneš se do nepromokavý bundy a kožešinový čepice.
Chris:"Navlíkneš se" ?
Lor:A vyspíš se pod sobolí kůží.Sníš sobolí maso.
Chris:Znovu, "navlíkneš se" ?
Lor:Budeš pít vodku.To je dobrý "navlíkneš se."
Chris:Hej, co je to za nápad?Můžeme pít vodku na Bermudách.
Lor:Ledovej hotel na Bermudách by se celej roztekl.
Chris:Dobře uděláme dva víkendy.První v ledovým hotelu.Pak až budem ošetření od omrzlin a bude naše břicho vypumpováno od sobolího masa,odzimujeme se někde na nějaké pláži.
Emily:Byli trosky. To je pravda.Pamatuješ když ti ukradli láhev vína kterou jsi si šetřil 15 let?
Richard:No, 10 let.Byl to ročník 75 Margot.
Emily:A vůbec nevědeli,jak se používá vývrtka,tak proste urazili vršek láhve o cihlu a usrkávali co mohly na terase.
Richard:A když se na ně podívám teď.Oba vyrostli a pijou velmi pěkně ze skleniček.
Lor:Potřebuju tě vidět v koupelně.
Chris:Dobře.Omluvte mě.Nechtěla by jsi mi vysvětlit co to kčertu --
Lor::Nejsi Sherry.
Chris:Co jsi říkala?
Lor:Změnil jsi se, Chrisi.
Chris:O čem to mluvíš?
Lor:Možná jsme byli opuštěný když jsme byli mladí.Ale bylo nám 16.Byli jsme jenom děti.Byl jsi jako dítě.
Chris:Tak?
Lor:Tak, opustit Rory když ti bylo 16 neni to samý jako Sherry, dospělá žena,sbalí se a opustí G.G.Tak jsem zjistila i z čeho jsem na tebe naštvaná.Protože když kritizuju Sherry,cítíš se jako že kritizuju i tebe.Ale nekritizuju. To nedělám.Změnil jsi se. Neni ti 16.Už nejsi dítě.Nejsi Sherry. Pochopila jsem to.
Chris:Wow, pochopila jsi to.To je skvělý, Lor.Díky že jsi mi řekla jak se cítim.
11. července 2007 v 19:11
Lor:Dovol,ať ti to shrnu.Hadi jsou odporní.Hadi jsou děsiví a slizcí a víš,kam hadi nepatří?
Chris:Do letadla?
Lor:Nepatří do letadla.
Chris:Není to ideální situace.
Lor:Měli by být jedině v bedně,strčené do trezoru,zakopaného hluboko,hluboko pod zemí.Nenávidím hady!
Chris:V tom jsme spolu.
Lor:S těmi jejich velkými odpornými těly bez nohou a šupinatou kůží,a tím jejich třepáním a sykotem.
Chris:Dobře,Lor.Uznávám,že máš právo to takhle cítit.
Lor:Děkuji.
Chris:Ale musím říct,že jsme byli varováni.
Lor:Ne!Ne!Film by neměl být o tom jak se jmenuje."Řidič slečny Daisy"se neodehrával celý v autě,"Tanec s vlky" nebyl jeden dlouhý tanec s vlky.Ale tady byli jen samí hadi,hadi,samí hadi,hadi v letadle.Hadi,hadi,hadi v letadle!
Chris:Tohle byl náš pátý špatný film v řadě.To musí být rekord.
Lor:Musíme si to přiznat-filmy jsou stále horší.
Chris:Pokud to,ale není naše vina?
Lor:Co?Ne,my jsme ty špatné filmy nenatočili.
Chris:Ne,to my je kazíme.Přemýšlej o tom.My jsme ten společný faktor.
Lor:Ou
Chris:Všechny ty filmy-jsou hodně odlišné.Různé žánry-dokonce v různých jazycích.Viděli jsme je v různých kinech a v různém čase.Co mají všechny společné?
Lor:Všechny jsme je viděli my.Wow!
Chris:Hmm?
Lor:Nikdy spolu nesmíme jít na Casablancu.Teda promiň.Nejde o to,že se mi moc líbí...ale nechci být zoodpovědná za zničení Casablancy.
Chris:Takže...
Lor:Takže...měli bychom rozdat sladkosti.
Chris:Rozdat
Lor:Sladkosti
Chris:Ano
Lor:Ano.Mám půlku sáčku Milk Duds.Kyselé Patch kids-hm třetinu.Twizzlers-mám ještě asi pět-tři čtvrtě sáčku-vyber si.
Chris:Vezmu si Twizzlers.
Lor:Ne,myslela jsem kromě Twizzlers.
Chris:Víš co-můžeš si nechat všechno.
Lor:Ty jsi,ale gentleman.Měli bychom...
Chris:Jo,měl bych,hm...
Lor:Měla bych..
Chris:Dobře
Lor:Ano.Dobře.
Chris:Dobrou noc,Lor.
Lor:Dobrou noc,Chrisi.
Lor:Ahoj
Rory:Ale,ale.Někdo tu skoro zmeškal večerku.Měli jste se dobře?
Lor:Ano,moc dobře.Och,je to divné,že nešel dovnitř?
Rory:Jestli je mi to divné?
Lor:Ano.
Rory:Och,viděla jsem ho předevčírem.Už ho mám dost.Je to divné tobě?
Lor:Ne,ne.
Rory:Dobře,jestli chceš můžeš ho pozvat dovnitř.Mohla bych se uskromnit.
Lor:Ne,nemusíš se uskromňovat.
Rory:Tak bych se nemusela uskromnit.Mohla bych tady být v celé svojí kráse.To je normálnější.Bože,zapoměla sem jak se mám chovat,když moje máma randí s otcem.
Lor:Ano,já taky.Měli bychom se zase poradit s Emily Postovou.
Rory:Ano.Ale fakt si nemyslím,že by to bylo divné.
Lor:Nebylo by?
Rory:Ne.Jestli ano,nebylo by to divné v zlém slova smyslu.Teda jestli to tak chce.
Lor:Dobře.
Rory:Chce to tak?
Lor:Nevím.Ne.Teď ne.Možná...Chci to.Nevím.Twizzlers?
Rory:Ok.
Lor:Ok.Ale i tak je to dobré.Víš?On a já,to mezi námi-vyvíjí se to dobře.
Rory:Tak fajn.Hej,když jsem s ním minule byla na obědě,říkal,že je všechno opravdu fajn.
Lor:To řekl?
Rory:Hmm..
Lor:Co řekl?
Rory:Hmm,pěkné věci.
Lor:Och,ano?
Rory:Ano.
Lor:Například?
Rory:Pěkné věci.
Lor:Mluvil o mých jiskřivých očích a elegantních tmavých vlasech?
Rory:Podívej,nebudu vám dvěma dělat spojku.
Lor:A co když to podle Emily Postové paří k řádnému protokolu?
Rory:Jestli to od ducha Emily Postové dostaneš písemně,budu tvoji spojkou.Ale mami...
Lor:Ano?
Rory:Jsem fakt ráda,že vám to klape.
Lor:Já taky.
Rory:Já jen...
Lor:Ano?
Rory:Jen chci aby jsi byla opatrná.
Lor:Týká se to bezpečného sexu?Protože i když to duch Emily Postové schválí,je to fakt divné.
Rory:Ne.Mami,chci,aby jsi byla opatrná když jsi s ním.Já jen..nechci aby jsi zase trpěla.
Lor:Jsem,jsem opatrná
Rory:Ok.Dobře.
Lor:Och můj bože.Mám s tebou jít na univerzitu?
Rory:Prosím.
Lor:Určitě chceš,abych s tebou šla na Yale,že?
Rory:Cože?Ne.
Lor:Tak proč si balíš všechny moje věci-moje růžové tričko?!
Rory:Kde se to tam vzalo?
Lor:Och,ty můj bože.Je od tebe fakt milé,že ´mě chceš vzít na kolej-Má oblíbená sukně!Doufám,žes mi přibalila i zubní kartáček,protože tam bude fakt sranda!Můj teplý svetr...
Lor:Co u vás jinak nového?
Sookie:Och.Marta už skoro sama chodí.Už zanedlouho začne.Nechceš k nám zítra přijít na večeři?Možná uvidíš první krůčky.
Lor:Hm,ráda bych,ale..
Sookie:Ale,chceč počkat jestli tě první nepozve Christopher,a jestli ne tak se zastavíš.
Lor:Ano něco v tom smyslu.
Sookie:V poslední době se vy dva vídáte často.
Lor:Ano,právě randíme.
Sookie:Ano,protože i s otcem svého dítěte můžeš randit.
Lor:Ukázalo se,že to jde.Bylo to šest zábavných týdnů.Jdeme na to pomalu.A chceme jeden druhého poznat.
Sookie:Až na to,že se znáte už víc jak 30 let.
Lor:Ok,pochopila jsem to.Dej mi pokoj a přestań takhle mluvit.
Sookie:Ok,já jen,že to ještě není moc dlouho,co jsi se rozešla s Lukem.
Lor:Vím.Pomatuji se.Byla jsem při tom.
Sookie:Dobře,já jen,že po skončení takového velkého vztahu,je normální,že se potřebuješ vzchopit.Víš,takový odrazový můstek,aby ses vzchopila.To je...fajn.
Lor:Ale..?
Sookie:Ale měl to být spíš 28-letý surfař,a nebo jazzový saxofonista,co jezdí Volkswagenem,a nebo nějaký hezoun,který ani nedokáže vyslovit své příjmení.Neměl to být otec tvého dítěte.Christopher není tvým odrazovým můstkem.
Lor:Ok.
Sookie:Je jako velká železná koule.
Lor:Řeknu mu,že si to o něm řekla.
Sookie:Jen chci,abys byla opatrná.
Lor:Ok,Bože,mám pocit,že bych měla okolo sebe postavit výstražné kužele,kvůli všem lidem,kteří mají strach o mojí bezpečnost.Já jsem opatrná,jasné?
Sookie:Jen to jsem chtěla.
Lor:Dobře.
Sookie:Super.
Lor:Dobře.
Sookie:Ještě lepší.
Lor:Ahoj,Chrisi.
Chris:Také Lor,jaké máš plány na zítřejší večer?Máš volno?
Lor:No nevím,máš nějaký konkrétní důvod,proč zjišťuješ jestli jsem volná?
Chris:No,mám v plánu fakt zábavné rande,a pokud máš zítra volno,můžu začí svoje myšlenky realizovat.
Lor:Myslela jsem,že naše poslední rande bylo celkem super.
Chris:Tohle bude ještě lepší.
Lor:"Hadi na lodi"?!
Chris:Vyzvednu tě v 18:00.
Lor:Ok,v 18:00 budu,připravená na vyzvednutí.
Sookie:Promiň,tyhle dýňové kůry jsou fakt tlusté.
Lor:Co to bude zase super rande?
Chris:Žádné nápovědy.
Lor:Nesnáším,když nevím o co jde.
Chris:Já vím.Uvidíme se zítra.
Lor:Dobře.Pa.
Sookie:Vypadá to,že někdo tu má rande.
Lor:Sookie.
Sookie:Promiň.Vypadá to,že někdo tu má rande.
Lor:Pěkné.
Lor:Hm.Hmm..poněkud neformální,zdánlivě všední oblečení na rande.
Chris:To měl být kompliment?Protože to na kompliment moc nevypadalo.
Lor:Ne,vypadáš dobře.Ale není těžké vypadat dobře,když víš kam jdeš!To není těžké.
Chris:Zasloužím si trochu uznání.
Lor:Na druhou stranu,já mám na sobě oblečení,které můžu jednoduše změnit ze společenského oděvu na neformální jen několika pohyby.Podívej,teď jsem připravená na elegantní noc v New Yorku,jízdu kočárem přes park,večeři u Pastis,drink v Algonquine,ale když se přezuji a obleču si svetr a přidám druhý náramek tak jsem připravená na koncert v New Haven Green,nebo můžu použít svetr k zakrytí bezpečností kamery v případě,že se rande změní na vloupání.
Chris:Sexy boty se mi líbí víc než sandály..ale měla by jsi se cítit pohodlně.
Lor:Pohodlně?"Pohodlně",že budeme jíst Makarony a sedět na zemi,anebo "pohodlně",že půjdeme někam po schodech?Schody?Schody?Schody?Jdeme na baseball?
Chris:Žádné nápovědy.
Lor:Tak už mi to řekni.Hned!Řekni mi to!Och,pane Bullitte.Bere mě na automobilovou honičku..ulicemi San Francisca?
Chris:Je super,že?
Lor:Je fakt super.
Chris:Líbí se ti?
Lor:Miluji ho.Tak,tohle je ono?
Chris:Tohle je ono.
Lor:A tohle má být ten mimořádný plán?Jestli ano,chci to patřičně ocenit.Jestli ne,budu se jen průměrně radovat,a opravdové radování si ponechám až to opravdu přijde.
Chris:Auto je součástí mimořádného plánu.Není to ještě všechno.
Lor:Nechci hned vypadnout.
Chris:Ano,to není dobré.
Lor:Och,chová se jako gentleman,to je ten mimořádný plán?
Chris:Vždy ti otvírám dveře.
Lor:Sklápěcí sedadla-to je ten mimořádný plán?Ne?Dobře si prohlédni moje vlasy,protože po zbytek večera už takhle vypadat nebudou.Rachotící motor-to je ten mimořádný plán?
Chris:Zapni si pás.
Lor:Zapnutí pásu-to je ten mimořádný plán?
Chris:To je ono.Jsi připásaná.Rande skončilo.
Lor:Jestli ses ztratil,tak to klidně přiznej.Nepřestanu si tě vážit.
Chris:Neztratil jsem se.
Lor:Tak potom máš v plánu mě zavraždit?Protože lidé si všimnout,že jsem zmizela.Budou mě hledat.Paul Anka mě viděl s tebou odcházet.Vyštěká to.Bude štěkat a vyzradí tě.Chris!-Chris!.Dobře.Konečně se zeptáme na směr.
Chris:Jsme na místě.
Lor:Tady?Jsme ve Woodstocku?Myslím,že jedeme pozdě.
Chris:Pst,jen chvíli počkej.
Lor:Och,budeme meditovat?Myslím,že musíme stále opakovat nějaké slovo.Nemáme žádné slovo.
Chris:Přestaň mluvit.
Lor:To jsou dvě slova.
Chris:Pst.
Lor:Oh."Pst" to se mi líbí.Pst..Och.Co to-Miluji tenhle film.
Chris:Podívej se do přihrádky.
Lor:och,můj bože.
Chris:Podrž to.A...Popcorn.
Lor:Och,můj bože.Jsi neuvěřitelný!
Chris:Myslel jsem,že je na čase shlédnout film,na který si nebudeme stěžovat.
Lor:Och,to je tak skvělé.Je to přecpané..slovy jako "přecpaný".A i kdyby měla Audrey Hepburn 20 let a Fred Astaire třeba i 80.Je to stále Fred Aistare.
Chris:Fakt umí stepovat.
Lor:Bylo to velmi milé,Chrisi.Blo to tak romantické,zábavné a báječné.
Chris:Tak báječné?
Lor:Tak úžasné.
Chris:Jsem rád,že se ti to líbilo.
Lor:Líbilo.Opravdu.
Chris:Tenhle večer nemusíme zakončit tady.G.G je u mojí matky.Můžeme jít ke mně.
Lor:Och.To je milé.
Chris:Milé?
Lor:Ne,tak jsem to nemyslela.Hm..
Chris:Nemusíme.
Lor:Ne,chci.
Chris:Chceš?
Lor:Chci,ale nevím jestli..
Chris:...chceš?
Lor:...bych měla.
Chris:Dobře.
Lor:Všechno je super.Je to fakt super.
Chris:Je to opravdu super.
Lor:Ano,cítím se dobře.
Chris:Ale?
Lor:Hm,nevím..jestli ti věřím.
Chris:Opravdu?
Lor:Nejen tobě.Ale i sobě.Nejsem si jistá,jestli věřím v nás dva..teď.
Chris:Och.
Lor:Nahání mi to strach.
Chris:Mně taky.
Lor:Doufala jsem,že by jsme...tady mohli zůstat ještě trochu déle.
Chris:No,časem začne sněžit.
Lor:Máš pravdu.
Chris:Je to v pořádku.Měli bychom počkat.Můžu počkat.
Lor:Jsi si jistý?
Chris:Ano.
Lor:Děkuji.Celé je to perfektní.
Chris:Dobře.
Lor:Prosím?U telefonu.
Chris:Co?
Lor:Och ano.
Chris:Co se děje?S kým to mluvíš?
Lor:Je v pořádku?Co udělala-Dobře.Kde jste?Aha.Vím,kde to je.Hned jsem tam.Děkuji.Dobře,nashle.
Chris:Co je?
Lor:Musíme jít.Musíme vyzvednout moji matku-z vězení.
Chris:Tvoje matka je ve vězení?
Lor:Och,tahle noc je čím dál lepší a lepší.Pojďme.
Lor:Och...mám to!Děkuji!Nesměji se příliš?
Chris:Směješ se dost.
Lor:Dobře,budu se snažit trochu krotit.
Emily:No,už bylo na čase.Zase musím kráčet po té špinavé podlaze.Umím chodit i sama.Děkuji!Děkuji,že jste mi vrátili moje věci.Můžete být na sebe všichni velmi hrdí.Máte super zaměstnání.Konečně jste dostali hrozbu společnosti Emily Gilmorovou z ulice.Ozve se vám můj právník.Pojďme.Dej to pryč.
Lor:1,2,3.Ach.Úsměv!Sýýýr!Vás už mám.Vyfotím si-Dobře tak jindy.Mějte se!
Lor:Nebude ti vadit,když pustím hudbu?
Emily:Nevadí.
Lor:Na co máš chuť?"Vězeňský rock"?"Folsomské vězeňské blues"?
Emily:Jsi velmi vtipná,Lorelai.
Lor:ne,ne,ne:Už vím,už vím."Pátrám po řetězovém gangu".
Emily:Je to velmi zábavné,že?Když mě zatkli,drželi za mřížemi,hrubě se mnou zacházeli a srovnali mě?Ha-ha.
Lor:Och.Mám jen jednu otázku,mami.jak tě napadlo zavolat právě mně?Teda,děkuji ti velmi pěkně z celého srdce za ten neuvěřitelný dárek.nemusíš mi dát nic nejbližších 5 Vánoc.Ale proč si zavolala mně a ne tátovi?
Emily:Byl to jeho první den přednášení na Yale-u.Byl na večeři s děkanem.Nechtěla sem mu volat,aby se omluvil,žemusí jít zaplatit kauci za svojí ženu.Nedokáže si ani představit,jak je policie nekompetentní.Strážník Peters ten,který mě zastavil-dostane velkou,tlustou obsílku,a tím ještě nekončím.Počkat.Co je to?Co je to za auto?Co se tu děje?Vy dva máte rande?
Lor:Na to zapomeň.Neměň téma rozhovoru.Budeme se bavit jen o tom,jak jsi skončila v base.No tak.Vysyp to.Jaké to tam bylo?Zkoušela si se prokopat ven uličkou?Chtěli tě zlákat do gangu?A teď,když jsi venku a oni stále vevnitř,nechtěli tě zneužít jako nějakou spojku?Já jen-tolik toho musím vědět!
Lor:Vedli ji bosou v punčocháčích.
Chris:Boty měla v pytli.
Lor:Někdy mezi mým dětstvím a mladostí...
Chris:...si musela udělat nějaký dobrý skutek.
Lor:Vesmír mi to byl dlužný.
Chris:Jsem rád,že jsi se bavila.
Lor:Bavila.Ty ne?
Chris:Ano,bavil.Bylo to super.
Lor:Bylo to jedno z nejlepších"super".Co je?
Chris:Nic.Mám pocit,že jsem byl trochu zastíněný.Jak se může moje promítání na stodolu porovnávat s tvojí matkou ve vězení?
Lor:Chrisi,ne!To byla jen třešnička na dortu,bonbon na polštáři po perfekní noci.Ne,moc se mi naše rande líbilo.Bylo to úžasné.Ten film byl skvělý.Nikdy nezapomenu na film,který jsem viděla v noc,kdy jsem vyzvedávala matku z vězení.
Chris:Nikdy tě nepřestane bavit o tom mluvit,že?
Lor:"Vyzvednout moji matku z vězení"?Ne,myslím,že mě to bude bavit stále.Jsem tak ráda,že jsi byl dnes večer se mnou.Kdyby mě kdokoliv jiný viděl,jak se směji když platím kauci svoji matky,pomyslel by si,že jsem úplně vyšinutá.
Chris:No,já vím,že jsi vyšinutá,ale z úplně jiných důvodů.
Lor:Ty to prostě pochopíš,a ze všeho uděláš srandu,a je to strašně fajn,když jsi s někým,kdo ti rozumí a udělá tě...
Chris:Zítra ti zavolám.
Lor:G.G je u babičky?
Chris:Ano.
Lor:Chceš jít dál?
Chris:Ano?
Lor:Ano.
10. července 2007 v 10:49
Lor:Hej, prašť mě do břicha.
Rory:Co?
Lor:Fakt rychle --Bum, bum. Ne moc tvrdě.Jenom tak abys mi způsobila vnitřní krvácení.
Rory:To zní fakt tvrdě.
Lor:Jo, opravdu.Plus, vnitřní krvácení je vnitřní,takže nejde dokázat.A pokud moje matka neuvidí krev,není žádná šance, aby tě nechala mě odvézt do nemocnice.Máš pravdu.Musíš mě praštit do obličeje. Fakt rychle,bum, bum.
Rory:Nechci tě praštit do obličeje.
Lor:Proč? Uzdravím se.A radši bych strávila noc na pohotovosti dostat 8 až 10 stehů a pak si zajít na večeři tam.Plus, získám stylovou jizvu. Vždycky jsem chtěla stylovou jizvu.
Rory:Mami.
Lor:Co? Bylo by to skvělé téma ke konverzaci."Kde jsi přišla k tak stylové jizvě?""Oh, moje dcera mě praštila z ne zrovna zjevného důvodu."Je totálně divná.
Rory:Oh, co, když tě teď opravdu praštím?
Lor:Máš na výběr. Celá tahle věc se ti nelíbila.
Rory:Nevečeřely jsme s nimi tři týdny.Vykašli se na to. Jdeme dovnitř
Lor:.Hej, neudělalas to minulou večeři, což znamená technicky, měla jsi čtyři týdny,takže mi jeden dlužíš.
Rory:Zůstala jsem na koktejl.
Lor:To byla ta nejlepší část.
Rory:Nemůžu si pomoct, je to na začátku.
Lor:Dobře, fajn,tak zůstaň na desert,a já odejdu dřív, abych mohla být s Loganem.
Rory:Oh, Logan chybí mi.
Lor: Jo mě taky.Tak o něm budeme mluvit tak tři,nebo čtyři hodiny.
Rory:Jdeme dovnitř.
Lor:- - Ne! To bude hrozný.
Rory:Vždycky jsou hrozní.
Lor:Ne, tohle bude horší, kvůli celé té věci s Lukem.
Rory:Neví to už tvoje máma, kvůli té katastrofě doma?
Lor:Ne, ona očekává, ale neví.Musím jim to říct.
Rory:No, prostě jim to řekni rychle,jako když si strháváš náplast.
Lor:Jako když strháváš náplast, která je dobře přilepená,a chirurgicky voperovaná do ruky.
Rory:Prostě jim to řekni a půjdeme dál.Můžeme mluvit o milejších věcech, třeba o středním východě.
Lor:Nevím, jak to vezmou, víš.Vím, že to vezmou, ale nevím jak.Chci říct, může to být obviňování,
lítost, vztek, pohrdání.Maj tolik možností.
Rory:Nejpravděpodobněji to bude to kombinace tohohle všeho.
Lor:Nechci, aby celý večer byl o Lukovi.
Rory:Nebude. Neboj se.Prostě to řekni, a když tě budou napadat,z kteréhokoliv úhlu,Zavedu řeč jinam.
Lor:Kam zavedeš řeč?
Rory:No, nevím.Možná budu mluvit o Bangalore.
Lor:Víš hodně o Bangalore?
Rory:Ne?Bangalore? Nakupování mimo podnik?Víš, většinou, když voláš zákaznický servis, skoro vždycky se dovoláš nějakýmu skvělýmu chlápkovi v Indii co umí perfektně anglicky.Nečteš Time?
Lor:Nezdá se to jako bohatá oblast.
Rory: Jo.
Lor:-- Ne! Uhh!Oh, už vím. Řekni jim, že jsi konvertovala na judaismus,a to může ohrozit páteční večeře.
Rory:Jdi.
Lor:Tak, pro tebe nic?Dneska řídíš?
Charlotte:Oh, Lorelai, je mi jenom 10.
Emily:V každém případě, Charlotte chyběla na minulé lekci stolování,tak jsme se rozhodli, že z dnešní večeře pro ni uděláme hodinu.
Charlotte:Opravdu se moc omlouvám,paní Gilmorová.Moji prarodiče mě vzali do Count Basie tribute v Tanglewoodu.
Emily:Charlotte, měla by jsi poznat, že kostky ledu v mé sklenici se už rozpustily.Je tam celý kýbl ledu.Není potřeba být tak úzkostlivá.
Charlotte:Omlouvám se.
Emily:Pro příště.Teď už je pozdě.
Lor:To je tvoje šance.Uteč, dokud můžeš.Můžu ti ukázat dobré únikové cesty.
Charlotte:Paní Gilmorová mě varovala, že budete mít plno chytrých poznámek.
Rory:Užíváš si snídani?
Lor:Nevím, jestli mám ráda plněný čtverečky.
Rory:Spadla jsi na hlavu, když jsi spala?
Lor:Nevím. Chutná mi to?Je to něco, co mám ráda?
Rory:Takže jsi spadla na hlavu,a teď máš nějakou zajímavou ztrátu paměti.Je to tak?
Lor:Chci říct, včera jsem se hrozila reakce mámy a táty kvůli rozchodu, že?
Rory:Tak. Hrozila, hrozila.Vzpomínám si.
Lor:Pak nereagovali --ani trochu.Je to skoro jako kdyby absence jejich reakce byla horší než jakákoliv dřívější hádka.
Rory:Dobře. Jasně.
Lor:Pak jsem si řekla, "proč?proč se starám o to, jestli budou zuřit?chci říct, co z toho mám?"A pak jsem si pomyslela,"možná jejich výbuchy vzteku jsou pro mě něco jako kompas,víš,jako, dělám si, co chci, dokud je to rozčiluje."A pak jsem si pomyslela,"co, když nechci dělat to,co chci dělat, protože chci,ale proto, že oni nechtějí,abych to dělala?"
Rory:Huh?
Lor:Chci říct, co když nemám ráda něco,protože to mám ráda,ale protože to moje matka nemá ráda a nechce, abych to měla ráda?Co když vlastně nemám ráda muziku,kterou poslouchám,nebo filmy, oblečení nebo muže?Co když nemám ráda to, co se zdá, že ráda mám?
Rory:Ah, proto ten plněněj čtvereček.
Lor:Ano. Proto.Vzpomínám si, kdy jsem ho měla poprvé.Bylo to u mojí kamarádky Ericy Catchy doma,a ona řekla,"dáš si plněněj čtvereček?"A já věděla, že moje matka odmítne tu myšlenku na mě, jak jím plněněj čtvereček.Můžu si ji představit."Plněný čtvereček?!"A tak jsem si dala.A otevřela jsem ten stříbrný obal,a kousla jsem si a pomyslela jsem si, že nic na světě nechutná tak dobře.Pomyslela jsem si, že to chutná jako svoboda.Chutnalo to jako že teď jsem svůj vlastní člověk.Ten plněnej čtvereček chutnal jako svoboda,a rebelie a nezávislost.
Rory:Wow. To je plněněj čtvereček.Jakou má příchuť?
Lor:Ale teď si myslím, že nevím, jestli mám ráda plněný čtverečky.Co když je ráda nemám?Měla bych je ráda kdyby je Richard a Emily servírovali na stříbře a požadovali, abych snědla každý kousek?Nevím.
Rory:Hej, kde jsou všechny plněný čtverečky?
Lor:Experimentovala jsem.
Rory:Snědla jsi je všechny?
Lor:Pokud se budeš cítit líp, nevím, jestli je mám ráda!
Rory:No, doufám, že jsi nesnědla všechny ovocné smyčky.
Michel:Vezmi mě.
Lor:Oh, Micheli!
Michel:Vezmi mě na ples. Já tam musím být.Chci se vrátit zpátky a udělat to správně.
Lor:Ne, zapomeň na to.
Michel:- - Já na tom trvám.Musíš mě vzít. Nemáš na výběr.
Lor:Já nemám na výběr? Ty mě neznáš?Nepůjdu na ples mojí matky.
Michel:Dlužíš mi to.
Lor.Co? Tak to ne.
Michel:Oh, ano, dlužíš.Minulý listopad, když jsi šla do města a nervózní z opuštění Paula Anky na poprvé,jsi mě proti mému úsudku donutila abych si vzal Paula Anku přes den domů aby si zvykl na ostatní psy.No, nejenom, že měl trauma, že jsem mu dal málo nažrat,ale taky se nějak dostal na můj záchod,který neměli dovřené dveře...
Lor:Já vím.Nevím, jak to udělal.
Michel:...a pokakal mi saka od Prady.
Lor:No, pozná dobrou kvalitu.
Michel:Když jsem ti tu tvoji příšeru vracel a říkal ti, co se stalo,hodně ses omlouvala a napsala jsi I.O.U.na ty malé papírky a myslela sis, že to bude dobrý.
Lor:Bože, to si nepamatuju.
Michel:Já moc dobře."I"..."O"..."U"..."jedna"..."velká"..."laskavost."
Lor:Nemůžeš dokázat, že jsem to psala.
Michel:"Lorelai Gilmore."
Lor:Ohh! Koupím ti auto.
Michel:Ne.
Lor:Dům.
Michel:Vzbuď mě v 7:00.
Lor:Micheli!
Michel:A měj vlasy tak, jak jsi je měla minule.
Rory:Wow! Můžu si to nechat?
Lor:Nejdřív mi pomoz něco vybrat na večer.Potom si můžeš ukrást cokoli budeš chtít, kromě tohohle --V tomhle se chci nechat pohřbít.
Rory:Jenom prostě nechápu, proč jdeš na ples.Má Michel nějaké kompromitující fotografie něčeho, o čem nevím,jako snímky z doby, kdy jsi měla trvalou?
Lor:Ne, ale má lístečky.Malá rada. Nikdy nic nepiš,protože když je to na fosforeskujícím lepícím papírku, pořád to drží.
Rory:Jsi tak moudrá, skvělá a šlechetná.
Lor:Jo, můžeš si ukrást cokoliv když půjdeš na ten ples místo mě.
Rory:Nemůžu.
Lor:- - Proč? Nemáš nic na práci.Nemáš tu kluka s kterým bys mohla blbnout.Sotva máš někoho, s kým bys mohla jít ven.
Rory:Pokračuj. Opravdu se mi teď chce udělat pro tebe laskavost.Nemůžu dnes večer protože mám plány s tátou.
Lor:S tvým tátou?
Rory:Nemám ve zvyku otce jiných lidí nazývat "táta."Jo, mým tátou.Zavolal a ptal se, jestli bych s ním nešla na večeři.Je to problém?
Lor:Ne, samozřejmě, že ne.Jen jsem nevěděla, že jsi s ním mluvila.
Rory:Vlastně nemluvila,proto jsem byla šťastná, že volal,protože jsme spolu mluvili předtím.
Lor:Jo, já vím.
Rory:Chci říct, jenom proto, že vy dva spolu nemluvíte,tak to neznamená, že já s ním nemůžu mluvit?
Lor:Ne, že bysme spolu nemluvili.Jenom spolu nemluvíme právě teď.
Rory:Dobře.
Lor:Poslouchej, já jsem ráda, že jdeš na večeři s tátou.
Rory:Dobře.
Lor: Dobře.Co s tím máš?
Rory:Poslala jsem včera Loganovi esemesku,a on mi pořád neodepsal.Plus, nedokončili jsme dva poslední hovory,protože pořád musí na ty nudné schůzky.
Lor:Jestli ti pořád nic neposlal,je to proto, že ještě neměl čas.
Rory:Jo, to je asi ono.
Lor:Můžu si tohle vzít na ples?
Rory:Mnh-mnh.

Michel:Vypadá to, že si lidi užívají.
Lor:Ano. Opravdu, že?
Michel:Chceš tančit?
Lor:Já? Ne. Vážně?
Michel:Nikdy nežertuji o tancování.
Lor:Ne, já odmítám.
Michel:To nejde.Tohle je pořád můj večer a já s tebou chci tančit.A navíc, Charlotte trvala na tom, že tě vezmu na parket,takže to je dva proti jednomu --prohrála jsi.Tak pojď.
Lor:- - Oh!No...
Emily:Vidím, že máš děsnou chvíli.
Lor:Tu nejhorší.
Lor:Ahoj.
Rory:Ahoj mami.
Chris:Ahoj, jenom jsme dělili jídlo.Jsem...na s cestě pryč.
Lor:Oh. Jak chceš.To je limetkový koláč na podlaze?
Chris:To je kytička?
Lor:Oh, tohle? Jo.Jemná, že?
Chris:Jestli slovem "jemná" myslíš "divná a obří," pak, jo, super jemná.
Rory:Dobře, myslím, že vezmu Paula Anku na procházku.Díky za večeři tati.
Chris:Jo díky, dítě.
Rory:No tak.Pojď.
Lor:Oh, díky.Užili jste si to?
Chris:Bylo to dobré, opravdu dobré.Poprvé, co jsem ji viděl objednat pití.
Lor:Divné, že?
Chris:Hodně divné.No, já půjdu.
Lor:Promiň, že jsem nezavolala zpátky.
Chris:To je dobrý.
Lor:Chtěla jsem. Jenom...
Chris:Já rozumím.Nedělej si starosti.
Lor:Chceš kafe, nebo něco?
Chris:Jistě.
Lor: Dobře.
Chris:Vlastně, víš co?Nemůžu.
Lor:Oh. Dobře.
Chris:Nemůžu tady jenom sedět a pít s tebou kafe.
Lor:Dobře.
Chris:Miluju tě.Vím, že minulou noc to pro tebe neznamenalo to, co pro mě,ale nelituju a nepřestal jsem na to myslet, co se to stalo --ne jenom proto, že to bylo skvělé,což bylo...ale proto, že to bylo správné.Bylo to tak správné, Lor,možná to teď nevidíš, ale já ano.A pokud budu muset čekat do osmdesáti aby jsi to pochopila, pak budu čekat.Nikam nejdu.Tohle je pro mě to pravé.Ty jsi ta pravá pro mě.A nemůžu předstírat, že cítím míň než cítím.Promiň. Já-já --Já prostě nemůžu.
Lor:Čau,Chrisi.
5. července 2007 v 22:39
Lor:Dobré ráno, Rory.
Rory:Prosím, řekni mi, že jsi takhle nestála celou noc.
Lor:Miluju tě, Rory.
Rory:Děsivý.Ooh, vafle?
Lor:Ano, vstala jsem dneska hodně brzo ráno a řekla jsem si "jak lépe strávit čas, než udělat pár mých slavných domácích vaflí?"
Rory:Nemůžu uvěřit tomu, že jsem zapomněla na tvoje domácí vafle,zvlášť když jsou tak slavné.
Lor:Vlastně neslavné.
Rory:Takže proč jsi vstávala tak brzo?
Lor:Hm, no...nemohla jsem spát.A pak jsem byla trochu v rozpacích.Myslím tím, jak jen bych mohla trávit čas,než můj jediný potomek,plod mého lůna...
Rory:Je moc brzo.
Lor:...plod mého lůna to teda ona je,vyleze z postele a poctí mě svou přítomností?A pak jsem se zeptala sama sebeC.B.U.N.O.K.?A zčista jasna mi to došlo."Udělám vafle."
Rory:"Co by udělala neobutá komtesa?"
Lor:Přesně tak.
Rory:Ale neobutá je jen jedno slovo.
Lor:Ztichni, plode mého lůna.
Lor:Promiň.
Luke:Oh. Nedělej si starosti.Je mi fajn.
Lor:Jsi opravdu v pořádku?Chci říct,protože nemusíš být.Protože tohle je fakt divné a doopravdy těžké a ...Nejsem zrovna v pohodě.
Luke:Ne?
Lor:Samozřejmě, že ne.
Luke:No, to je špatný, protože já jsem.Jsem v pořádku.
Lor:Dobře... fajn.
Luke:Víš, možná bys měla rozbít Christopherovi světla. To mi pomohlo.
Lor:Cože?
Luke:Aha, takže tvůj přítel ti to neřekl.
Lor:Ty jsi praštil Christophera?
Luke:Vy dva potřebujete zapracovat na komunikaci.
Lor:Přestaň.
Luke:Co?
Lor:Christopher není můj přítel.
Luke:Je mi to jedno.Chci říct, můžeš chodit s kýmkoli nebo čímkoli chceš.Nemohl bych se starat míň. Je mi fajn.
Lor:Ok, fajn.dobře,když je ti tak strašně fajn,příště, až dostaneš nutkání někoho praštit, tak to nedělej, dobře?Jestli si potřebuješ na někom vybít vztek, vybij si ho na mě.Já jsem ta, na kterou jsi naštvaný.Já jsem ta, která si to zaslouží.
Luke:Koukni, ty jsi ta, která je pořád tady.Říkám ti, je po všem.Chci říct, pro mě to asi není tak důležité jako pro tebe.
Lor:Aha, není to tak důležité?
Luke:Jo, takže co? Nebudeme se brát.Pro mě je to v pořádku.
V první řadě, ty jsi ta, která mě požádala o ruku.
Lor:Ahoj, ctihodná Rory-san.
Rory:Tys pro mě udělala Asii?
Lor:Mm-hmm. Tady máš své kimono,ctihodná Rory-San.
Rory:Díky.Udělalas bláznivou Asii.
Lor:No vlastně, věř tomu nebo ne,ale tohle je přesná replika Japonska, Číny,Vietnamu, Kambodži,Hong Kongu, Koreje,a jakékoli jiné asijské země, na kterou jsem teď zapomněla.
Přesně tohle bys viděla v té druhé Asii.
Rory:Té, která není v našem obýváku.
Lor:Jo, stará Asie.Pokus č. 1, ráda bych ho nazvala"Prototyp".
Rory:Asie je o hodně menší,než jsem si myslela,důvěrnější.A voňavější.
Lor:Ano, slečna Patty věnovala lahvičku svého opiového parfému,a tak jsem to tady trochu postříkala.
Rory:Trochu.
Lor:Nejdřív trochu,a pak jsem zakopla o žabku (sandály) a rozšlápla lahvičku.

Chris(záznamník)-Lor, ahoj, to jsem já.Jen se tě pořád snažím zastihnout.Promiň, že jsem zmeškal tvůj hovor.Ale nevolal jsem ti kvůli tomu,že mě Luke praštil.Je mi to jedno.Jen s tebou chci mluvit.Chci s tebou mluvit o tamté noci.Vím, že si říkala, že to bylo jen jednou,ale chci si o tom promluvit,o tobě a o mně, takže...zavolej a promluvíme si.Dobře. Čau.
Lor:Takže...
Rory:Spala si s tátou.
Lor:Jo. Spala.
Rory:Spala si s tátou.Um, já jen...Nemůžu uvěřit tomu, že si spala s tátou.To proto jsi se rozešla s Lukem?Protože si spala s tátou?
Lor:Ne, zlato. Ne, já...věř mi, že ne.Hm, Luke a já jsme se rozešli už předtím.
Rory:Jak dlouho předtím?Nemohlo to být dlouho.Protože ty a Luke jste se rozešli před kolika...třemi dny?
Lor:Jo, byla to ta noc.
Rory:Ta noc, kdy ses rozešla s Lukem?Jéžiš...Takže ve chvíli, kdy si byla volná,ses tam prostě rozjela, co?
Lor:Rory.
Rory:Zní to, jako bys měla naspěch.Dala sis na sedadlo spolujezdce figurínu,abys mohla na silnici používat ten rychlejší pruh?
Lor:Rory.
Rory:Cože? Na to si ani nepomyslela?Asi si měla hodně na spěch, řekla bych.Doufám, že sis zapnula pásy.Měla by sis zapnout pásy,i když spěcháš.
Lor:Hej, Rory---
Rory:Ne, nezkoušej to na mě s "Rory"Spala si s tátou.
Lor:Jo. Já-já-já...já vím
Rory:Takže ty a táta jste zase spolu?
Lor:Ne, nic to nebylo.Chci říct, že...nemělo to nic společného se mnou a Lukem.To, co se stalo mezi mnou a tvým tátou, nic neznamenalo.Nic to nebylo.
Rory:Mami, spala jsi s tátou.
Lor:Proboha, mohla bys to přestat opakovat?
Rory:Ne, nemůžu to přestat opakovat,protože se to stalo.A ty se snažím předstírat,jako že ne.
Lor:Nejsem dokonalá. Dobře?Lidé dělají chyby.Třeba Gwyneth Paltrow si obarvila vlasy na tmavě hnědo.To bylo hodně nelichotivý.Ani ona není perfektní, tak to přece nemůžeš čekat ode mě.
Rory:Jo, protože to, co si udělala ty,je srovnatelný s obarvením vlasů.To je skvělý.Mezi váma dvěma to konečně začínalo fungovat.A mezi mnou a tátou taky.Zajímalo tě vůbec to, že to mezi mnou a tátou začínalo konečně fungovat?Chtěla si vůbec, abychom si byli blízcí?Chtěla si to takhle zničit?
Lor:Ne! Bože, ne!Jsem ráda, že se táta chová dobře a že mezi tebou a tátou to konečně začínalo fungovat.Já...bolelo mě to.Měla jsem zlomené srdce.A...prostě se to stalo.Vyspala jsem se s tvým tátou.Ale je to pryč a byla to chyba.
Rory:Nevěřím ti,vůbec mi to neříkej.Říkala jsi mi, že o tom nechceš mluvit.Takže jsem si domyslela, že teď procházíš emocionální krizí a potřebuješ trochu času.To chápu.Ale zapomněla si mi říct,že ses vyspala s tátou.Ne, místo toho chodíš okolo žertuješ o...však víš...origami a sushi z marshmallow,jako bych byla nějaký pětiletý idiot.
Lor:Rory, chtěla jsem ti to říct.Jen jsem chtěla...
Rory:Víš co, mami?Když máš zlomené srdce,máš si půjčit "Nezapomenutelnou lásku",pobrečet si a utopit svůj smutek ve zmrzlině.Máš si nechat udělat směšně nelichotvivý porozochodový účes.Ale nemáš spát s tátou.
Luke:Hej.
Lor:Dobře, hádám, že to, že se budeme oba vyhýbat Dooseyho obchodu,nám moc nevyšlo, co?
Luke:No, nevyhýbal jsem se Dooseyho obchodu.Tenhle obchod je jen nejblíž k domu Liz a TJe.
Lor:Správně. Protože tebe tohle nijak neovlivnilo.Nejsi naštvaný. Zapomněla jsem.
Luke:Ne, já...já byl naštvaný.Opravdu jsem byl naštvaný
Lor:Jo, nějak mi to došlo.
Luke:Vím, že jsem byl blázen.Byl jsem jen...naštvaný.
Lor:To já byla blázen. Byla jsem takový blázen.
Luke:Už nejsem naštavený. Takže...Vlastně to není pravda, ale...Dříve či později nebudu.Opravdu.
Lor:Jo?
Luke:Jo.
Lor:Fajn.
Luke:Není to tvoje chyba.Není to moje chyba.Prostě jen...prostě k sobě nepatříme, víš?Ty jsi ty, já jsem já.Jen jsem chtěl přestat předstírat,že jsme někdo jiný.Nehodíš se ke mně.Hodíš se k němu jako je Christopher,a já jen...Prostě s tím přestaneme bojovat, ano?Ty budeš zase Lorelai Gilmorová.A já budu zase ten chlápek z bistra,co ti nalévá tvoje kafe.
Lor:Mrznou mi ruce.
Luke:Dobře.
Lor:Dobře.
3. července 2007 v 20:40
Chris:Ahoj.
Lor:Ahoj.
Chris:Copak děláš?
Lor:Jdi ještě spát.
Chris:Pojď zpátky do postele.
Lor:Ne, nemůžu. Musím jít.
Chris:Zůstaň.
Lor:Ne, nejde to -- Paul Anka.
Chris:No, to není možné,že by vystupoval tak brzy.Zkontroluj si lístky.
Lor:Ne, musím jít domů a nakrmit ho.
Chris:Tak mě nech nejdřív udělat snídani.
Lor:Ne.
Chris:No tak, Paulu Ankovi budeš k ničemu,jestli zkolabuješ hlady než ho nakrmíš. Je to jako,když si v letadle nasadíš nejdřív vlastní kyslíkovou masku před svými dětmi. Vypadá to sice sobecky, ale -
Lor:Ne.Chris.
Chris:Lore.
Lor:Vážně.Jdi spát.Já musím jít.
Chris:Jsi si jistá?
Lor:Jo.OK. Měj se.
Luke:Ahoj.
Lor:Nemůžu. Jdu pozdě do práce.
Luke:Můžeme si nejdřív promluvit?
Lor:Prosím, Opravdu nechci.
Luke:Lorelai, no tak.
Lor:Ne, Luku, mluvili jsme.Mluvili jsme minulý večer.Už není, co říct.
Luke:Omlouvám se za včerejšek,ale ty jsi mě zahnala do kouta a pak jsi mi ani nedala šanci.
Lor:Dala jsem ti všechny šance.
Luke:Byla jsi tak rychlá.
Lor:Jo, to jsem já. Jsem rychlá.Jsem dokonalá bouře kofeinu a genů.
Luke:Já vím, ale teď, když mám šanci.Tě zastihnou, chci to probrat.
Lor:Probrat co ?Už není, co probírat.
Luke:Nás-- mě a tebe.
Lor:Není žádné my.Jsi ty a jsem já. Je po všem.Včera večer bylo po všem a teď taky. Je po všem.
Luke:Lorelai --
Lor:Ne, je mi líto. Musím jít.
Rory:Vidíš, začíná to natékat.
Lor:Natéká to.Buď to, nebo se zbytek mé tváře scvrkává.
Rory:Myslím, že bysme na to měli něco dát.
Lor:Korektor a sypký pudr?
Rory:Led, mami.Měli bysme na to dát led.
Lor:Taková nuda.Neosporin a pásku přes oko?Bactine, bacitracin, peroxid vodíku.Winnieiny střelené náplasti?
Rory:Přinesu ti led.
Lor:Dobrý bože.Kde jsem sebrala tyhle věci?
Rory:Jak je možné, že nemáš led?
Lor:Víš, že nevařím.
Rory:Co je tohle?
Lor:Shromažďuju některé Lukovy věci.
Rory:Tohle patří Lukovi?
Lor:Ne, to je moje.Ale měla jsem to na sobě,když jsme s Lukem šli na "Jarhe."A já se snažila vypadat jako vojanda a nejspíš ta kombinacet oho filmu a hot dogů a multiplexu mi neudělala dobře,takže mi Luk na parkovišti podržel vlasy a bylo to milý a teď se toho musím zbavit.
Jo, tahle hromada jsou Lukovy věci.Tahle hromada jsou věci,které mi Luka připomínají.
Rory:Co tamta hromada?
Lor: To je Babettino spodní prádlo.
Rory:Samozřejmě.Takže, všechny tyhle knihy ti připomínají Luka ?
Lor:Jo, knihy, co jsem mu dala k přečtení,ale nikdy to neudělal.
Rory:Cormac McCarthy -- dobrá volba."Chladnokrevně" --Z toho by býval nadšený.
Lor:No, teď už se nic nedoví.
Rory:Chtělas, aby si přečetl"Žraloci Kladivouni -- démoni hlubin"?
Lor:Tu doporučil on mně.
Rory:Podvazky.´Jídelníček z Alova palačinkového světa.Hej, zbavuješ se "Prašť do toho"?A obracečky? Proč?Protože ti Luk dělal snídaně.
Lor:Dělal, ale to není důvod, proč se jí zbavuju.Přesto, když už ses o tom zmínila,wafflovačku musím taky vyhodit.
Rory:My máme wafflovačku?
Lor:Nezkoušej to.Jde z domu.
Rory:Obracečka?
Lor:Hádali jsme se v kuchyni.A on říká, že to byla hádka, a já povídám,že to nebyla opravdová hádka, byl to spor.On říká, že mezi hádkou a sporem není žádný rozdíl,a já řekla, že mezi hádkou a sporem je obrovský rozdíl,protože hádka se nedá hned rozptýlit,kdežto spor můžeme lehce obrátit za pomoci obracečky.A pak jsem vytáhla ze zásuvky obracečku trochu jsem ho s ní poplácala a on se rozesmál, a já se rozesmála a...teď se jí musím zbavit.
Rory:Smutné.
Lor:Já vím.
Lor:Ahoj.
Chris:Čau, jak se máš?
Lor:Fajn.
Chris:Jen se ujišťuju.Včerejší noc se mi moc líbila.Neboj se.Tohle není balící hovor.
Lor:Ani nemůže, protože ti není 18 a není rok 1997.Máš nějaké plány na zítřek večer?Protože jsem si říkal, že bys mohla přijít a udělal bych ti něco k večeři.
Lor:Christophere.
Chris:Lorelai.
Lor:Nedělejme z toho víc, než to je.
Chris:Takže říkáš, že minulá noc vedla k balícímu hovoru.
Lor:Jen říkám,že si nemyslím, že by se to mělo stát znovu.
Chris:Hm.Dobrá.No, jsem tu pro tebe,když budeš cokoliv potřebovat.To ty víš, že ano?
Lor:Já -- jo, no --vážím si... toho.
Chris:Dobře. Takže ti asi popřeju dobrou noc.
Lor:Jo -- dobrou.
Luke:Včera mi do bistra vrazilo auto.Tam, kde bývala zeď,je teď obrovská díra.Bude trvat pár týdnu,než se to spraví.Je to pohroma,ale mě je to jedno.Chci říct, není, ale...Víš co, je to jedno. Opravdu --nezajímá mě to.Nic to pro mě neznamená.Můj život pro mně nic neznamená,když v něm nejsi se mnou a když ho s tebou nesdílím.A, no,nevím, na co jsem čekal a nevím, čeho jsem se bál.Ale s tím je konec.Už se nebojím a nebudu čekat.Jsem tady.
Lor: Luku.
Luke:Ne, nic neříkej.Mám nádrž plnou benzínu a Maryland je jen 300 kilometrů odtud,
rezervoval jsem pokoje v pár hotelech.Jestli nechceš do Marylandu, nemusíme.
Slyšel jsem tě ten den říct "Maryland".Nevím, jestli jsi mluvila vážně.V tomhle se zatím snažím zlepšit.
Lor:Luku..
Luke:Taky jsem sbalil něco na kempování,takže se můžeme vyda tdo Vermontu nebo Maine a, víš,
a zavřít se na týden do srubu,chápeš, něco jako líbánky.Ale to je na tvůj vkus možná moc neotesaný.
Nebo bysme mohli jet do Atlantic City nebo se zastavit v Las Vegas,jestli z toho chceš udělat pořádnej výlet.
Lor:Luku, přestaň.
Luke:Ještě jsem trochu hledal a zřejmě bysme mohli pronajmout loď, kdybys chtěla.Nejsem si jistý, jak velká taková loď musí být,aby to bylo legální,ale můžeme se vydat na pobřeží a obcházet dveře,
víš, lodní dveře.Jo, to pravděpodobně není ta nejrozumnější cesta.
Lor:Prostě přestaň.
Luke:Ale ne, měla jsi pravdu.Dobře. Potřebuju být rychlejší.Potřebuji jednat rychleji. Potřebuju myslet rychleji.A, no, tady jsem.
Lor:Je po všem.
Luke:Ne, to nesmíš říkat.Nemůžeš prostě říct, je po všem.Ještě není.Nemůžeš prostě rozhodnou, že to skončilo.Ještě jsem tu já, víš.Já to tak nenechám.Řekla jsi, "buď teď nebo nikdy."Tak jsem tu teď.
Lor: Luku.
Luke:Tak pojď.Udělejme to.Vezměme se hned teď.Pojďme.
Lor:Vyspala jsem se s Christopherem.