Lor:To jsem já a tvůj táta,jsme doma.Nevím,jestli jsi náhodou nezapoměla,ale byli jsme v Paříži a letěli jsme přes moře moří jen abychom tě znovu viděli.A tak bychom tě opravdu rádi viděli--dnes,v noci-T.B.J.J.M.okay?Tak,mi prosím zavolej,zavolej mi zpátky.D.N.T.B.J.J.M--dříve než tak brzy jak jen můžeš.Okay,zlatíčko,zavolej mi.Zavolej mi.Zavolej mi.Zavolej.Okay.Pa.
Chris:Okay,to byl tvůj poslední telefon.Odstřihnu tě.Zavolá ti až se probudí.Teď si sedni.Potřebuju,aby ses soustředila.Soustředíš se?
Lor:Ano,soustředím se.
Chris:Jsi úplně soustředěná?
Lor:Jo,modrá obloha,zelená tráva,výhled tak daleko jak jen je možné.
Chris:Dobře,protože chci aby sis představila,něco na tuhle stěnu,vodopád.Víš,jako jeden z těhle vodopádů na stěnu--jsou opravdu uklidňující.
Lor:Buch--
Chris:Cože?
Lor:To je zvuk mé zavírající se mysli.Ale no tak,mohli bychom mít sofa přímo tady,stačilo by se opřít a poslouchat--bylo by to jako žít na Hawaii.
Lor:Myslíš to vážně-sofa?
Chris:Jemná kůže,nastavitelná opěrka.A víš co ještě by bylo úžasné?
Lor:Nemít sofa?
Chris:Plochá obrazovka tady--vysoké rozlišení,denní a noční režim.A víš co ještě?Jedna z těch elektronckých ryb--jak tomu říkají?Velkohubý mluvící Billy?Mají pravdu.Když jde někdo kolem,začne si zpívat písničky jako "Don't worry be happy" a "Take me to the river".
Lor:Žertuješ?
Chris:Jo,to víš,že žertuju,až na tu plochou obrazovku.Tu potřebujeme.
Lor:Ne!Raději bych měla velkohubého mluvícího Billa.
Chris:Proč nechceš plochou obrazovku?
Lor:To je tak "potkáme George Jetsona,jeho chlapce,Elroye"--Leroye?
Chris:Elroye--to není.Podívej,líbí se mi kouzlo malého města.Jsem rád,že jsem se sem přestěhoval,můžu sedět na veranděa říct pošťákovi zvesela-jak se vede?
Lor:Opovaž se.
Chris:Ale má to hranice.Nebudu dláždit chodník,dělat vlastní máslo nebo sledovat televizi z roku 1976.
Lor:Co?tahle holka máovládač s 19-ti tlačítky.
Chris:Teče vám tu voda,že?
Lor:Jen tak tak.
Chris:Oh,ty můžeš říkat "jen tak tak",ale já nemůžu říkat "jak se vede".?
Lor:Život není fér.
Chris:Jakto,že ti vadí obří plochá obrazovka?Vždyť ty miluješ televizi.
Lor:Ano,ale to,že něco miluju,neznamená,že to chci mít obří.Miluju hrozny,víš,ale nechci sedět a okousávat jeden obrovský hr--ne to,by byla legrace.Halo?
Rory:Ahoj.Vítejte doma.
Lor:Konečně!Volala jsem a volala.
Rory:Jo,já vím od 5 ráno.
Lor:No,to je pařížský polední čas.
Rory:No,pak bys asi měla zavolat své pařížské dceři,protože ta americká ještě spala.
Chris:Ahoj,zlato.
Lor:Táta říká ahoj.
Rory:Ahoj tati,jaký byl výlet?
Lor:Um,řeknu ti všechno když přijdeš dnes večer na večeři.
Rory:Nemůžu dnes večer přijít.
Lor:Co když budeš muset.
Rory:Dnes večer mám hodinu.Můj učitel literatury se mě snaží zabít.
Lor:Vidíš,to jsou důvody navíc proč tam nechodit.Vážně,zní nebezpečně.
Rory:Přijedu přes víkend.
Lor:Ne,Rory,musí to být dnes.
Rory:Proč?
Lor:U-h..š-šneci.
Rory:Šneci?
Lor:M-my..tvůj táta a já jsme sebou přivezli šneky.
Rory:Jako k jídlu?
Lor:Ano a jestli je dnes neuvaříme,zkazí se.
Rory:Mami.
Lor:Je to pravda.Musí to být dnes,prosím.
Rory:Fajn.Budu tam.
Lor:Dobře!
Rory:Jdu zpátky do postele.
Lor:Oh,cože v jednu odpoledne?Líná holko.Má pařížská dcera je taková karieristka.je vzhůru už celé hodiny.
Rory:Uvidíme se večer.
Lor:V pořádku,přijde.
Chris:Šneci?
Lor:No,zkrátka-proč ne když to zabralo.
Chris:Tak jsi řekla-šneci?
Lor:No,musela jsem něcoo říct.
Chris:No,alespoň máme nějaký plán.Posadíme ji do kuchyně,nakrmíme ji šneky a řekneme,že jsme se vzali.
Lor:Oh,můj bože.Je mi hrozně,že o tom neví.
Chris:No,dozví se to dneska,až jí to řekneme.
Lor:Jo.
Chris:Lor?
Lor:Jo.
Chris:Bude šťastná.Její rodiče se právě vzali.To je sen.
Lor:Jo.Možná bych jí to měla říct o samotě.
Chris:spolu--to jsme schválili.Uděláme to společně.
Lor:Jo máš pravdu,máš pravdu.Jen jsem byla zvyklá,že jsem na všechno sama.Budu se cítit líp,až se to dozví.
Chris:Dozví se to dnes večer...
Lor:Jo.
Chris:Se šneky.
Lor:Teď musíme sehnat šneky.
Chris:Seženeme šneky.
Lor:Kde seženeme šneky?
Chris:Možná u Dooseho
Lor:U Dooseho nebudou šneci.
Chris:Potom musíme do sámošky--obchodu.Seženeme šneky.
Lor:A recept.
Chris:recept bude u šneků v obchodě.
Lor:Opravdu?
Chris:Jo.
Lor:Dobře.






Rory:Ahoj?!
Lor:Zlatíčko!Oh,ahoj!Takhle to děláme u nás.
Rory:Ale samozřejmě.Ahoj,tati.
Chris:Ahoj,zlato.
Lor:Pojď.Dovnitř.Dovnitř!
Rory.Co to máš na sobě?
Lor:Slyšela jsem,že se tomu říká zástěra.
Rory:Zajímavé,proč to máš na sobě?
Lor:No,protože jsem vařila šneky..
Rory:Děláš si legraci?
Lor:Vařila sem šneky zalité šnečí omáčkou.
Rory:Opravdu je dělala?
Chris:Opravdu.
Lor:Říkala jsem ti přece,že je udělám.
Rory:Jo,ale myslela sem,že to byla jen zástěrka.
Lor:Zástěrka za co?
Rory:Zástěrka za "objednám pizzu".
Chris:Pojď,sedni si,sedni.
Rory:Tak jaký byl váš výlet?
Lor:Oh,ne.Nejdříve sklenku vína..odjeli jsme do Chateau Du Nozet v Loireském údolí a tohle je Pouilly Fumé.Mělo by to být jedno z nejlepších vín z celé země,a poté co jsme vyzkoušeli deset variant--všimni si slova Varianta.
Rory:všimla jsem si.
Lor:..věř mi,nutí tě to jim věřit.
Chris:na konci výletu jsme byli opilí,koupili jsme bednu.
Rory:super,byli jste ve vinotéce?Co dál,kde jste ještě byli?
Lor:Um,tady.Ochutnej šneka.
Rory:Uh,ne.
Lor:Prosím:No tak.Já jsem to dělala.
Rory:Ty jednoho zkus.
Lor:Jsem plná,chutnala jsem celý den.
Rory:vidíš,a já zase měla na oběd brouky a ještěrky,takže jsečm plná taky.
Chris:Jasně,víte co?Jednoho ochutnám.
Rory:Jsi si jistý,že nechceš citrón a sůl,že bys to udělal stejně jako s tequilou?
Chris:Jsem v pohodě.Dobře,jste připravené?Jeden,dva...
Rory.takjak to chutná?
Lor.No?
Chris:Trochu jako gumový medvídek.
Rory:Vzdávám to.Tak,co dál?Řekněte--ve Francii.
Lor:Okay,teď to příjde.Um..když jsme byli ve Francii,tvůj táta a já--vzali jsme se.
Rory:Cože?
Lor:Vzali jsme se.
Rory:Vzali jste se?
Lor:Vzali vzali.
Rory.Opravdu?Wow,wow.Um..hej,gratuluju.Je-je to..je to báječné.
Chris:Děkujeme,jsme tak nadšení.
Rory:Um.jak?Kdy?
Chris:Před dvěma dny v Giverně.Je to asi hodinu od Paříže.Monet tam měl své dílo,ve kterém namaloval vodní Lilie.
Rory:Takže vy jste se tam jentak odjeli vzít?
Lor:Oh ne,tak abychom,se prošli kolem,viděli ty lilie.A um,potom začalo pršet a byl tam malí kostelík,a uh...
Chris:Bylo to tak krásně a my jsem byli tak šťastní a vzali jsme se.
Rory:Wow.
Chris:Ceremoniál byl ve francoužštině takže je jen 90% pravděděpodobnost,že jsem se opravdu vzali.Je tam 10% pravděpodobnost,že jsme získali velice drahý papír.
Rory:Wow.Wow uh..oh-mám--mám z vás velikou radost.
Lor:Opravdu?
Chris:vidíš,potřebujeme šampaňské.Máme šampaňské?
Lor:Uh ve chladí-chladícím boxu v garáži,možná.
Chris:Okay,hned se vrátím.
Lor:Okay!Tak?
Rory:Co?
Lor:Tak co si myslíš?
Rory:Co tím myslíš?
Lor:Myslím tím,cosi o tom myslíš?
Rory.nevím,mami.Nemůžu uvěřit,že jsi to udělala.
Lor:Jsi naštvaná?
Rory:Ano,jsem naštvaná.
Lor:Rory...
Rory:Prostě přestaň,jo?Přestaň.
Lor:Okay,ale..
Rory:nemůžu to teď tady řešit.Protože se táta za chvíli vrátí a já prostě nemůžu.
Lor:Okay.




Chris:Myslím,že tohle už je poslední oblečení.
Lor:Ah,jo?Aah.pojď sem.Co je to?
Chris:Co?To je košile.Co je na tom?
Lor:Začneme s barvou.Je to broskvové.
Chris:Vypadám dobře v broskvové.
Lor:Přesně tak.Muži co si kupují broskvové košile si je kupují proto,že si myslí,ýe vypadají v broskvové dobře,což znamená,že nad tím opravdu přemýšleli,což znamená,že jsou posedlí svým vzhledem!
Chris:Nejsem posedlý svým vzhledem!
Lor:Dámy a pánové,máme tu broskvovou košili.
Chris:Oh,prostě nech mé věci být.
Lor:Oh,můj bože.Ty jsi sprostý zloděj.
Chris:Co prosím?
Lor:Ty smradlavý,ulhaný,smradlavý,ošuntělý,sprostý zloději!
Chris:Co?
Lor:Tohle je moje "Police" triko.Hledala jsem ho 22 let.Ptala jsem se tě,jestli ho nemáš.Dívala jsem se ti přímo do obličeje a ty jsi to popřel.
Chris:Lhal jsem.
Lor:Oh,ty jsi lhal!Ty jsi lhal!Víš vůbec jak dlouho jsem ho hledala?!Dny a dny!A pak jsem obvinila matku,že se ho zbavila.A ona řekla,že ne.Panebože,já jsem jí nesnášela.Oh můj bože,mohla jsem mít překrásný vztah s matkou,kdybys mi neukradl to tričko.Jen se směj,kámo,protože ti říkám že ted se budu smát já.Raději by si se měl zvyknou,že to triko budeš vídat,protože si hodlám vynahradit těch 22 let,kdy jsem ho nenosila.Kam si myslíš,že jdeš?
Chris:Nesu tyhle věci do Roryina pokoje.Vlastně,teď už je to asi pokoj G.G..Wow,to je divné,co?
Lor:Opravdu,divné.
Chris:Veliká výhoda--je to blízko u kuchyně.Nevím proč,aůe G.G.po tom neskutečně toužila.
Lor:Proč?Dával jsi jíst,ne?
Chris:Věděl jsem,že jsem na něco zapomínal.
Lor:Co to děláš?
Chris:Jen zkouším jak je to těžké.Myslel jsem,že bychom to mohli přesunout do garáže,a dát sem G.G barevný stolek.
Lor:Nebo bychom to tu mohli nechat.
Chris:Ne,G.G to nebude potřebovat ještě léta..Oh,víš nad čím jsem přemýšlel?Postele na kolečkách.
Lor:Postele na kolečkách?
Chris:Pro Rory,když přijede na návštěvu.
Lor:Uh,ókay.Momentík.Promiň.Zpomal.
Chris:Proč?
Lor:Já prostě..nechci měnit Roryin pokoj,aniž bych to s ní probrala.
Chris:Nebude jí to vadit,promuje na jaře.
Lor:Správně a spoustu lidí se po promoci vrací zpět domů,kde potřebují svůj stůl.
Chris:Lor:
Lor:Co jen jsem realistka,okay?Nebude z ní incestiční bankéřka víš.Bude z ní novinářka a ti dostávají mizerný plat.



O´mlouvám se za ty fotečky,ale nenašla sem dost obrázků,tak sem většinu fotila mobílkem mno...