In the seven season-French Twist-2 část

30. července 2007 v 22:13 |  rozhovory
Chris:Takže,lekce...Jak se řekne zavřeno...?
Lor:Víš,po tom,co jsem tu ceduli viděla v sedmi různých restauracích,už to není ani trochu informativní--je to výsměch.
Chris:Tohle místo vypadá hezky,taky.
Lor:Už ten zvuk toho slova--Fermé.
Chris:Půjdeme se podívat za roh.
Lor:Má to posměšný tón."Ha ha fermé".Slyšíš to?
Chris:Slyším ženu,která trpí přeludy z hladu.Tak pojď..
Lor:Vidíš,proto jsou francouzi tak hubení--protože nemají žádné dlouze otevřené restaurace.
Chris:Jak mi vysvětlíš Gérarda Depardieu?
Lor:Oh,to je jasné.Gérard Depardieu si přivlastnil všechno to jídlo.
Chris:Viděla jsi to?
Lor:Jo.Viděla.
Chris:Pojď.
Lor:Co myslíš?ty ho udeříš výš a já níž.
Chris:Monsieur?!Počkejte--attendez!Chceme jen vědět,kde jste vzal ten sandwich.!
Lor:Oh,podívej,co jsi provedl!
Chris:Co?
Lor:Sledoval jsi ho.každý přece ví,že se nemá sledovat medvěd nebo muž se sandwichem.
Chris:To je spousta housek.
Lor:jaká je šance,že dodávka s máslem je poblíž?
Chris:Uh,pardonne-moi.Bonsoir.Nous avons,hlad,hlad...Mám to,mám to.
Dovozce:Legrační američané,huh?
Lor:Jo,legrační.Hladoví američané,huh?
Dovozce:"Všicni milují Raymonda"
Chris:Ne,ne,ne!Počkejte,počkejte!Veselí lidé,tihle Francouzi.Co?
Lor.Nic,je to divné...to,že jsem tak hladová,mi připomíná ten čas,když jsme byli v prváku a z nějakého důvodu jsem musela dělat zkoušku z chemie v čase oběda,a strašně se to vleklo a potom konečně,když jsem skončila,vyšla jsem ven... a ty jsi tam byl,čekal jsi na mě.A dal jsi mi kus pizzy z jídelny z kapsy tvého kabátu a dal jsi ho mně.
Chris:Feferonky.Vzpomínám si.
Lor.Už tehdy jsi byl tak sladký.
Chris:Jdeme zpátky do hotelu?
Lor:Nemáš náhodou tu pizzu pořád sebou,že?
Chris:V jiném kabátě.
Lor:Sakra!
Chris:Jo.
Lor:Co "jo"?
Chris:O tom to právě je.
Lor:Jo?
Chris:Řeknu ti.
Lor:Můžu stěží mluvit.
Chris:Uh-huh,což je,uh...
Lor:Říkání něčeho?
Chris:V tomhle pokoji bych mohl ležet věčně.
Lor:Ležme.
Chris:Kromě toho--
Lor:Žádné "kromě toho"Je to rozhodnuto.Zavolej toho chlápka.Zapečetíme dveře.
Chris:Jsem příliš hladový.
Lor:Já taky.
Chris:Mám v žalůdku jámu.
Lor:Jo,jestli něco nesním můj žaludek sní mě.
Chris:Musíme najít jídlo!
Lor:To jo!Podívej se na ten výhled.Je to tak krásné,mohla bych to sníst.
Chris:Oh,můj bože.
Lor:Co?
Chris:Asi mám nápad.
Lor:Jaký?
Chris:Nepovím ti to.Pojďme se osprchovat.
Lor:Řekni mi to.
Chris:je to překvapení.
Lor:Řekni mi to.
Chris:Nepovím ti to.
Lor:No tak!
Chris:Nepovím.
Lor:Takhle to chceš vyřešit?Nechat mě přemýšlet nad tím co chceč dělat,abych nepřemýšlela o jídle,huh?
Chris:Funguje to?
Lor:Trošku.
Chris:Řeknu ti jen,že je to větší než dodávka s houskami.
Lor:Mmm,housky.
Chris:Tak,pojď!
Lor:Okay.
Lore:No,no tak to vidíš?Fermé.Poslouchej zlato když neměli otevřeno ve 23:00,nemyslím,že budou mít otevřeno v 5:00 ráno.
Chris:Věř mi.
Lor:Tohle není o důvěře.Tohle je o jídle a o nalezení nějakého,neměli bychom stát za dveřmi zavřené restaurace--
Číšník:Monsiuer Hayden...mademoiselle Gilmore.
Chris:To jsme my.
Číšník:Vítejte v L'Arpačge.Prosím,pojďte dál.Váš stůl je připraven.
Chris:Až po vás,mademoiselle.
Lor:Děkuju.Děkuju co to je?
Číšník:Nechám vám chvilku abyste si prohlédli vinný lístek.Prosím,dejte mi vědět,když budete mít nějaký dotaz.
Chris:Děkuju dáme.
Lor:Merci.
Chris:Dost dobré,huh?
Lor:jak jsi to--
Chris:Myslím,že si vezmeme '78 Latour.Zní to jako název nějakého vozu.
Lor:Zlato,jak jsi tohle udělal?
Chris:Mám svoje způsoby.
Lor:Řekni mi to!
Chris:Opravdu to chceš vědět?
Lor:Jo!
Chris:Mohlo by to vzít trochu toho kouzla.
Lor:Risknu to.
Chris:No,ležel jsem v posteli a přemýšlel o nás a jak jsme v šestnácti plánovali výlet do Paříže,ale nějak to nevyšlo.
Lor:To bych řekla.
Chris:A pak jsem přemýšlel o tom,jak je úžasné,že po všech těch letech--letech odloučení,zpackaných vztahů a vůbec všem--jsme se konečně dostali sem a nějakým způsobem,je to skoro jako by se nic nezměnilo a žádný čas neuplynul.
Lor:Já vím.
Chris:Ale pak jsem začal přemýšlet o všech těch věcech,co se změnily.
Lor:Kdy jsi stihl tak moc přemýšlet?
Chris:A pak jsem si uvědomil,že jedna velká věc se změnila a to že teď...Jsem strašně záludný.
Lor:Okay.
Chris:A myslím,že jsem si na to ještě tak docela nezvykl,protože jsem si nikdy dřív nemyslel,že bych byl schopný toho využít.
Lor:Ty jsi je podplatil,aby otevřeli.
Chris:Nepodplatil--dal finanční podnět.
Lor:Oh,můj bože!
Chris:Já vím.
Lor:Ty jsi je podplatil,aby otevřeli.
Chris:Nemusíš šeptat.Všichni tady to ví.
Lor:Nemůžu uvěřit,že lidi...tohle dělají.
Chris:Zřejmě ano.
Lor:Super!
Chris:Jo?A byl jsem připravený dělat ještě jiné věci,abych tě nakrmil.Víš,měl jsem náhradní plán,který obsahoval nějaké krádeže a útěky.
Lor:Ooh?Útěky?Kvůli mně?
Chris:Pro tebe cokoliv.Cokoliv.Takže,jsi šťastná?
Lor:Opravdu šťastná.Tohle je nádhera.Nemusel jsi to dělat,víš to?
Chris:Chtěl jsem.
Lor:Byla bych spokojená s croissantem.
Chris:Nebo lavičkou v parku.Já vím.
Lor:Proč lavičkou v parku?
Chris:Pamatuješ jak jsme v 16 plánovali jet do Paříže?Říkali jsme,že budeme spát na lavičce.
Lor:Oh,ano!Porotože jsme neměli žádné peníze a nemohli jsme si dovolit hotel,tak bychom museli spát na lavičce v parku.Nemůžu uvěřit tomu,že si to pamatuješ.
Chris:Klidně bych s tebou spal na lavičce v parku.
Lor:Na které lavičce.
Číšník:Pozdravy od šéfkuchaře...Langusty na lůžku z kaše a kandovaná mrkev canelle.Máte vybráno víno?
Chris:Ano.Vezmeme si '78 Latour.
Číšník:Skvělá volba,monsieur.
Lor:Miluju tě.
Chris:Taky tě miluju.
Lor:takže tohle řešení...není jen větší než dodávka s houskami,ale také mnohem lepší.
Chris:Říkal jsem ti to.
Lor:No a až tu skončíme,můžeme se vrátit zpět do té nádherné postele?
Chris:nechceš spát na lavičce v parku?
Lor:Mmm..na lavičce ne.
Chris:Díky bohu.
Lor:Jsi kouzelný.
Chris:Ne,to ty jsi.
Lor:Nezkoušej se se mnou hádat.Zkouším ti poděkovat.
Chris:Není zač¨.
Lor:Tohle je tak směšné.A tak fantastické.My tady právě dojídáme večeři a venku vychází slunce a lidé se chystají do práce.Je to tak neskutečné.Připadá mi to,jako by každou chvíli měli čísníci začít zpívat.
Chris:No,jestli chceš...Co?
Lor:Jsem tak šťastná.
Chris:Jo?
Lor:Jo.Nechci odjet z Paříže.
Chris:Já vím.
Lor:Nechci aby bylo po všem,nechci aby to skončilo.
Chris:Nemusí to skončit.Až se vrátíme do Stars Hollow,můžeme spát celý den a představovat si město uprostřed noci a ...a to,co jsme prováděli v hotelovém pokoji--můžeme rozhodně dělat i ve Stars Hollow.
Lor:Říkáš,že můžeme mít vždycky svou Paříž?
Chris:Říkám,že tě miluju,Lorelai.
Lor:Taky tě miluji.
Chris:A Lor?
Lor:Co?
Chris:Vzpomínáš jak jsem řekl,že bych byl ochotný čekat do našich 80 let,než to mezi námi vyřešíme?
Lor:Námi?
Chris:Tebou a mnou?
Lor:Jasně.
Chris:Nechci čekat.
Lor:Chris...
Chris:Vážně.
Lor:Ale nemyslíš,že je příliš brzy?
Chris:Ne.
Lor:Chodíme spolu jen pár měsíců.
Chris:Co takhle 25 let.
Lor:Jo,ale víš jak to myslím.
Chris:Přivedlo nás to až sem,abychom to vyřešili a tady to je.Jsme připraveni.jsme konečně připraveni.Pojďme to udělat.Pojďme to udělat v Paříži.
Lor:Ne,ne tady.
Chris:Proč ne?
Lor::No,Rory...
Chris:Rory?Rory bude nadšená.
Lor:Zlato,miluju tě.Opravdu,ale...myslím,že bychom měli počkat.
Chris:No tak,Lor.Milujeme se.Patříme k sobě.Co říkáš?Vezmi si mě.
Lor:Bonsoir,domečku.
Chris:Je dobré být doma,huh?
Lor:Tak dobré.Je směšné,že když odjedeš,třeba jen na malý výlet...všechno vypadá trošičku jinak,když se vrátíš.
Chris:Jo.
Lor:Samozřejmě,že teď to vidím francouzskýma očima.
Chris:A jak to vypadá?
Lor:Americky a zaprášeně.
Chris:Půjdu pro zbytek našich věcí.Vítejte doma,paní Haydenová.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verča Verča | Web | 30. července 2007 v 23:26 | Reagovat

Ahoj máš u mě diplomek

2 Verča Verča | Web | 31. července 2007 v 7:44 | Reagovat

Ráda bych se spřátelila

3 Verča Verča | Web | 31. července 2007 v 10:20 | Reagovat

Ahoj to je jedno třeba nějakou kolorku nabo gilmork ynebo cokoliv co tě napadne

4 petuliice petuliice | Web | 31. července 2007 v 10:45 | Reagovat

Ahoj máš u mě diplom

5 Luciqe Luciqe | Web | 31. července 2007 v 11:41 | Reagovat

caf  mam tu tvoj

diplom

6 kostens kostens | Web | 31. července 2007 v 11:56 | Reagovat

máš u mě diplom

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.