Chris:Ahoj.
Lor:Ahoj.
Chris:Copak děláš?
Lor:Jdi ještě spát.
Chris:Pojď zpátky do postele.
Lor:Ne, nemůžu. Musím jít.
Chris:Zůstaň.
Lor:Ne, nejde to -- Paul Anka.
Chris:No, to není možné,že by vystupoval tak brzy.Zkontroluj si lístky.
Lor:Ne, musím jít domů a nakrmit ho.
Chris:Tak mě nech nejdřív udělat snídani.
Lor:Ne.
Chris:No tak, Paulu Ankovi budeš k ničemu,jestli zkolabuješ hlady než ho nakrmíš. Je to jako,když si v letadle nasadíš nejdřív vlastní kyslíkovou masku před svými dětmi. Vypadá to sice sobecky, ale -
Chris:No tak, Paulu Ankovi budeš k ničemu,jestli zkolabuješ hlady než ho nakrmíš. Je to jako,když si v letadle nasadíš nejdřív vlastní kyslíkovou masku před svými dětmi. Vypadá to sice sobecky, ale -
Lor:Ne.Chris.
Chris:Lore.
Lor:Vážně.Jdi spát.Já musím jít.
Chris:Jsi si jistá?
Lor:Jo.OK. Měj se.


Luke:Ahoj.
Lor:Nemůžu. Jdu pozdě do práce.
Luke:Můžeme si nejdřív promluvit?
Lor:Prosím, Opravdu nechci.
Luke:Lorelai, no tak.
Lor:Ne, Luku, mluvili jsme.Mluvili jsme minulý večer.Už není, co říct.
Luke:Omlouvám se za včerejšek,ale ty jsi mě zahnala do kouta a pak jsi mi ani nedala šanci.
Lor:Dala jsem ti všechny šance.
Luke:Byla jsi tak rychlá.
Lor:Jo, to jsem já. Jsem rychlá.Jsem dokonalá bouře kofeinu a genů.
Luke:Já vím, ale teď, když mám šanci.Tě zastihnou, chci to probrat.
Lor:Probrat co ?Už není, co probírat.
Luke:Nás-- mě a tebe.
Lor:Není žádné my.Jsi ty a jsem já. Je po všem.Včera večer bylo po všem a teď taky. Je po všem.
Lor:Není žádné my.Jsi ty a jsem já. Je po všem.Včera večer bylo po všem a teď taky. Je po všem.
Luke:Lorelai --
Lor:Ne, je mi líto. Musím jít.

Rory:Vidíš, začíná to natékat.
Lor:Natéká to.Buď to, nebo se zbytek mé tváře scvrkává.
Rory:Myslím, že bysme na to měli něco dát.
Lor:Korektor a sypký pudr?
Rory:Led, mami.Měli bysme na to dát led.
Lor:Taková nuda.Neosporin a pásku přes oko?Bactine, bacitracin, peroxid vodíku.Winnieiny střelené náplasti?
Rory:Přinesu ti led.
Lor:Dobrý bože.Kde jsem sebrala tyhle věci?
Rory:Jak je možné, že nemáš led?
Lor:Víš, že nevařím.

Rory:Co je tohle?
Lor:Shromažďuju některé Lukovy věci.
Rory:Tohle patří Lukovi?
Lor:Ne, to je moje.Ale měla jsem to na sobě,když jsme s Lukem šli na "Jarhe."A já se snažila vypadat jako vojanda a nejspíš ta kombinacet oho filmu a hot dogů a multiplexu mi neudělala dobře,takže mi Luk na parkovišti podržel vlasy a bylo to milý a teď se toho musím zbavit.
Jo, tahle hromada jsou Lukovy věci.Tahle hromada jsou věci,které mi Luka připomínají.
Jo, tahle hromada jsou Lukovy věci.Tahle hromada jsou věci,které mi Luka připomínají.
Rory:Co tamta hromada?
Lor: To je Babettino spodní prádlo.
Rory:Samozřejmě.Takže, všechny tyhle knihy ti připomínají Luka ?
Lor:Jo, knihy, co jsem mu dala k přečtení,ale nikdy to neudělal.
Rory:Cormac McCarthy -- dobrá volba."Chladnokrevně" --Z toho by býval nadšený.
Lor:No, teď už se nic nedoví.
Rory:Chtělas, aby si přečetl"Žraloci Kladivouni -- démoni hlubin"?
Lor:Tu doporučil on mně.
Rory:Podvazky.´Jídelníček z Alova palačinkového světa.Hej, zbavuješ se "Prašť do toho"?A obracečky? Proč?Protože ti Luk dělal snídaně.
Lor:Dělal, ale to není důvod, proč se jí zbavuju.Přesto, když už ses o tom zmínila,wafflovačku musím taky vyhodit.
Rory:My máme wafflovačku?
Lor:Nezkoušej to.Jde z domu.
Rory:Obracečka?
Lor:Hádali jsme se v kuchyni.A on říká, že to byla hádka, a já povídám,že to nebyla opravdová hádka, byl to spor.On říká, že mezi hádkou a sporem není žádný rozdíl,a já řekla, že mezi hádkou a sporem je obrovský rozdíl,protože hádka se nedá hned rozptýlit,kdežto spor můžeme lehce obrátit za pomoci obracečky.A pak jsem vytáhla ze zásuvky obracečku trochu jsem ho s ní poplácala a on se rozesmál, a já se rozesmála a...teď se jí musím zbavit.
Rory:Smutné.
Lor:Já vím.

Lor:Ahoj.
Chris:Čau, jak se máš?
Lor:Fajn.
Chris:Jen se ujišťuju.Včerejší noc se mi moc líbila.Neboj se.Tohle není balící hovor.
Lor:Ani nemůže, protože ti není 18 a není rok 1997.Máš nějaké plány na zítřek večer?Protože jsem si říkal, že bys mohla přijít a udělal bych ti něco k večeři.
Lor:Christophere.
Chris:Lorelai.
Lor:Nedělejme z toho víc, než to je.
Chris:Takže říkáš, že minulá noc vedla k balícímu hovoru.
Lor:Jen říkám,že si nemyslím, že by se to mělo stát znovu.
Chris:Hm.Dobrá.No, jsem tu pro tebe,když budeš cokoliv potřebovat.To ty víš, že ano?
Lor:Já -- jo, no --vážím si... toho.
Chris:Dobře. Takže ti asi popřeju dobrou noc.
Lor:Jo -- dobrou.


Luke:Včera mi do bistra vrazilo auto.Tam, kde bývala zeď,je teď obrovská díra.Bude trvat pár týdnu,než se to spraví.Je to pohroma,ale mě je to jedno.Chci říct, není, ale...Víš co, je to jedno. Opravdu --nezajímá mě to.Nic to pro mě neznamená.Můj život pro mně nic neznamená,když v něm nejsi se mnou a když ho s tebou nesdílím.A, no,nevím, na co jsem čekal a nevím, čeho jsem se bál.Ale s tím je konec.Už se nebojím a nebudu čekat.Jsem tady.
Lor: Luku.
Luke:Ne, nic neříkej.Mám nádrž plnou benzínu a Maryland je jen 300 kilometrů odtud,
rezervoval jsem pokoje v pár hotelech.Jestli nechceš do Marylandu, nemusíme.
Slyšel jsem tě ten den říct "Maryland".Nevím, jestli jsi mluvila vážně.V tomhle se zatím snažím zlepšit.
rezervoval jsem pokoje v pár hotelech.Jestli nechceš do Marylandu, nemusíme.
Slyšel jsem tě ten den říct "Maryland".Nevím, jestli jsi mluvila vážně.V tomhle se zatím snažím zlepšit.
Lor:Luku..
Luke:Taky jsem sbalil něco na kempování,takže se můžeme vyda tdo Vermontu nebo Maine a, víš,
a zavřít se na týden do srubu,chápeš, něco jako líbánky.Ale to je na tvůj vkus možná moc neotesaný.
Nebo bysme mohli jet do Atlantic City nebo se zastavit v Las Vegas,jestli z toho chceš udělat pořádnej výlet.
a zavřít se na týden do srubu,chápeš, něco jako líbánky.Ale to je na tvůj vkus možná moc neotesaný.
Nebo bysme mohli jet do Atlantic City nebo se zastavit v Las Vegas,jestli z toho chceš udělat pořádnej výlet.
Lor:Luku, přestaň.
Luke:Ještě jsem trochu hledal a zřejmě bysme mohli pronajmout loď, kdybys chtěla.Nejsem si jistý, jak velká taková loď musí být,aby to bylo legální,ale můžeme se vydat na pobřeží a obcházet dveře,
víš, lodní dveře.Jo, to pravděpodobně není ta nejrozumnější cesta.
víš, lodní dveře.Jo, to pravděpodobně není ta nejrozumnější cesta.
Lor:Prostě přestaň.
Luke:Ale ne, měla jsi pravdu.Dobře. Potřebuju být rychlejší.Potřebuji jednat rychleji. Potřebuju myslet rychleji.A, no, tady jsem.
Lor:Je po všem.
Luke:Ne, to nesmíš říkat.Nemůžeš prostě říct, je po všem.Ještě není.Nemůžeš prostě rozhodnou, že to skončilo.Ještě jsem tu já, víš.Já to tak nenechám.Řekla jsi, "buď teď nebo nikdy."Tak jsem tu teď.
Lor: Luku.
Luke:Tak pojď.Udělejme to.Vezměme se hned teď.Pojďme.
Lor:Vyspala jsem se s Christopherem.

Ahoj=) Máš u mě diplom za 7. bleskowku!!!